Efezským 6,16
Co je štítem křesťana na cestě k nebi? Neochvějná důvěra v neproměnnou lásku Boha a Otce, děj se co děj. Je to naprostá jistota srdce, že Bůh se nemění. Takový štít je nezdolný, neproniknutelný; vzdoruje každému úderu i sečné ráně. Pochybovat v nějaké zkoušce o Boží lásce je totéž jako spustit ten štít k zemi a vystavit své srdce ohnivým šípům toho zlého. Často ta či ona věc budí dojem, jako by nás Pán trestal ‒ ale víra se pozvedá nad všechny věci a je pevně přesvědčena, že všechno je láska, dokonalá láska.
Ale žel, jak často bývá bázlivý, i když jinak třeba upřímný poutník v pokušení, pochybovat ve zkouškách o Otcově lásce! A jakmile začne pochybovat, zdá se, jako by rázem ztratil všechnu sílu k putování. Je mu, jako by už nemohl udělat ani jeden krok, ale musel usednout a zoufale plakat. „Cožpak je tohle láska?“, našeptává hned úhlavní nepřítel takovému zdeptanému srdci. „Je tohle láska, že ti byla odňata tobě tak drahá a potřebná osoba? Kdo ti ji nahradí? Nikdo na světě! A tomu bys chtěl říkat láska?“ Rovněž každý zemdlený nebo nemocný je ve velikém nebezpečí, zvláště když přibývá bolestí a konec zkoušky je v nedohlednu. Jak rychle tu bývá nepřítel, aby do zemdleného srdce zasel netrpělivost a tvrdé myšlenky o Bohu. Jen víra je schopna uhasit takové šípy nevěry. Ona vždy bude Boha a Jeho činy ospravedlňovat. Je plně přesvědčena, že ten Bůh, který vydal Svého jednorozeného Syna, je láska, a ví, že On „nedopustí, abychom byli pokoušeni nad naši možnost“ (srov. s 1. Kor. 10,13).
„Nade vše“ ‒ vskutku žádná ze všech obranných zbraní nepředčí svou cenou štít víry. Vírou jsme spaseni a ospravedlněni, máme pokoj s Bohem a smělou důvěru před Ním; vírou máme přístup k Jeho přízni; skrze ni se nám neviditelné věci stávají skutečností; skrze víru se Kristus stal předmětem našich srdcí a naší naděje.
Štít je pro nás štítem víry, důvěry v to, co je Bůh. Vskutku, to je víra. Nedůvěřuje člověku a nevěří ani sobě. Mohl by satan někdy napadnout Boha? Jediné, co může udělat, je, že může do našeho srdce zasít nedůvěru k Němu. Jenže všechny takové ohnivé šípy toho zlého, které mají za úkol roznítit v našich srdcích nedůvěru a pochybnosti o Boží lásce a věrnosti, se odrážejí od pevné důvěry v Něho, kterou nám uděluje víra. Ten zlý, jenž nás chce trápit a uvést zpátky pod svou moc, má ohnivé šípy, které spalují všechno, čeho se dotknou. Avšak od víry v Krista se odrážejí a samy hasnou. Kéž bychom nikdy nenechali náš štít víry klesnout, ale bezpodmínečně cele důvěřujme Bohu!