Jeremiáš 40,4
Jeden kovář, který se vyznal ve svém, řemesle, vychvaloval řetězy, které vyrobil, jako široko daleko nejlepší. Uplynula řada let a jednoho dne se stalo, že byl zatčen, protože se dopustil těžkého přečinu. Byl spoután a uvržen do vězení. Po určité době se rozhodl, že uprchne a pokoušel se najít na řetězu, jímž byl spoután, nějaké vadné místo, kde by se řetěz dal snadno zlomit. Ale jeho naděje se brzo proměnila vniveč. S hrůzou totiž zjistil, že ten řetěz je výrobek, který sám ukoval. Se zděšením si uvědomil, že teď už neunikne ‒ byl spoután svým vlastním řetězem.
Jsem přesvědčen, že je mnoho lidí, kteří si sami na sebe kují vlastní řetězy hříchů. Dělají to tím, že si dovolují všechno možné, povolujíce jakékoli žádosti svého těla, holdujíce požitkářství, alkoholu a podobným zlým věcem.
Pán Ježíš prohlašuje s plnou vážností: „Každý, kdo činí hřích, služebník (= otrok) jest hřícha.“ (Jan 8,34) Je naprosto nemožné, aby se z takového řetězu vymanil sám. Avšak Boží Syn naštěstí pokračuje: „Jestliže vás Syn vysvobodí, tedy právě (= opravdu) svobodní budete.“ (36. verš)
Marný je každý pokus člověka o zdolání hříchu vlastním úsilím a vlastní silou. Je jenom jedna možnost vysvobození: takové řetězy zlomí jenom Ježíš! Vysvobození od jařma hříchu může přijít jenom zvenčí. Pán Ježíš Svou obětní smrtí na kříži přemohl ďábla a odňal hříchu jeho moc, a tím položil základ k tvému vykoupení. Jdi k Němu! Pověz Mu, co tě tlačí a skličuje; vyznej Mu své hříchy! On se může (a také chce) stát tvým vysvoboditelem a Spasitelem. On „láme brány měděné, a závory železné posekává.“ (Ž. 107,16)
Uprostřed šumu a hluku národů stojí bohyně „svobody“. Vypíná se vysoko a daleko nese své světlo. Stále je jen slyšet: „Rovnost! Volnost!“ Přirozenému člověku to lahodí. Chtěl by být volný, prost všech povinností, opravdu svoboden. Jak mnohého mladého člověka už omámila myšlenka: setřást ze sebe už jednou všechnu tíži a nemuset být pod dohledem oka otce a matky, kteří si přejí spasení jeho duše a stále za to prosí. Chce do světa, aby mohl užívat. „Tam je svoboda, tam budu spokojen,“ říká si. Jenže „pohár svobody“ se rychle změní v hořký jed. Buď jen čestný a přiznej si sám, zda tě život v hříších skutečně uspokojuje a zda jsi opravdu šťasten? Ty sis myslel, že nalezneš svobodu a zatím ses stal bídným otrokem hříchu a satana. Ano, hřích má oslepující moc. Za vším je satan a pevně drží svou oběť. Ubohý člověk nejenže nevidí následky hříchu: soud a zahynutí, ale nevidí ani jasné světlo evangelia. Pojď k Ježíši ‒ jenom On tě učiní skutečně svobodným pro tento čas i pro věčnost.