2. květen

Mládenčím pak žádostem (Žádostem mládí) utíkej.      2. Timoteovi 2,22

„Jakým způsobem očistí mladý muž stezku svou? Tím že se ostříhá podle slova tvého.“ (Ž. 119,9+) V době, kdy se lidé vzdávají Božích norem pro mravní chování, zvláště pokud jde o poměr mezi muži a ženami, mezi mladíky a dívkami, kdy je namísto zdrženlivosti propagována prostopášnost, místo závislosti a poslušnosti prosazení se (seberealizace) a namísto pokory a nízkého smýšlení o sobě nadutost, pýcha a vychloubačnost, nám Bůh říká: „Ale ty, ó člověče Boží, takovým věcem utíkej!“ (1. Timoteovi 6,11)

„Pamatuj na Stvořitele svého ve dnech mladosti své“ (Kaz. 12,1) ‒ také tato slova spolu s dnešním veršem jsou adresována mladým lidem, kteří jsou v rozkvětu svého života, a v dnešním bezstarostném a lehkomyslném životě, vyznačujícím se hříchem a nečistotou, mají zcela zvláštní váhu. V tom, že pevně držíme pravdu, že Bůh je Stvořitel našeho těla, je právě v době mládí veliká síla k ochraně. V Žalmu 139,14+ se praví: „Oslavuji tě, protože jsem úžasným, vynikajícím způsobem učiněn.“ Jak to ale vypadá dnes? Radost z krásného a čistého zmizela a na Stvořitele se už nemyslí. Jsou vyhledávány nemravnosti a necudnosti, které ruinují tělo i duši a uvrhují do věčné záhuby. Móda byla dávno povýšena na modlu. Nestoudnost a nepřirozenost v odívání a v účesech se šíří bez zábran, ‒ a co říci o tajných hříších na poli sexuality. Oslabování a zamořování těla drogami, alkoholem a nikotinem je uváděno jako něco nevinného a vůbec už nenese označení: „hřešení proti vlastnímu tělu“. Milý mladý čtenáři, dej se varovat! Věz, že pro toto všechno Bůh přivede na soud toho, kdo takové věci dělá (por. s Kaz. 11,9). Proto pamatuj na Stvořitele svého a utíkej žádostem mládí! Vážně přemýšlej o Božím slovu a přijímej to jako „dobré símě“ do svého srdce. A jestliže se snad stalo, že jsi se ve chvílích, kdy jsi nebděl, stal otrokem žádosti smyslů a těla, ale toužíš po čistotě, pokoji a pravé svobodě, pak pojď ještě dnes s celou svou bídou k jedinému vysvoboditeli ‒ Pánu Ježíši Kristu a cele se Mu svěř.

„Kdo uteče, vyhraje!“ říká lidová průpověď. Ve skutečnosti se zdá, jako by ten, kdo utíká, byl zbabělec, ale dnešní verš nás vybízí k utíkání, a jakým varovným hlasem byl tehdy mladému Timoteovi! Také Josef v Egyptě utekl, když byl učiněn pokus svést ho k hříchu. Byla to zbabělost? Nikoli, ale byla to Boží bázeň a věrnost vůči jeho Bohu. Litoval toho snad někdy Josef? Rozhodně ne, ale naopak často Bohu děkoval, že mu k tomu dal v pravý čas milost a sílu. Proti mladistvým žádostem nás může chránit jen útěk. Mnohý, žel, neutekl, když ho zvali, ale jaké vážné následky to s sebou nese, jestliže si se zlem zahráváme anebo se zdržujeme na místech, kde svět provádí své nevázanosti. „Takovým věcem utíkej!“ napomínal Pavel Timotea i v 1. Ep. (kap. 6,11), když tam zase šlo o milování peněz, což je kořen všeho zla. ‒ Mnozí, kteří vyznávali, že jsou vlastnictvím Páně, pošilhávali po věcech světa a brzy byli zajati hříchem, jako moucha chycená pavoukem v pavučině. Satan chce do svých sítí přivábit právě mládež a omámit ji žádostmi mládí, aby ji oloupil o radost v Pánu. Jak je tedy třeba vzít si k srdci dnešní verš! Nepouštěj se v tomto směru do boje se satanem, neboť bys podlehl.