Židům 9,28+
Takové duši, která se bojí Božího trůnu a soudu, Bůh dá zvěstovat ještě jinou pravdu. Stala se v minulosti: „Kristus jednou byl obětován, aby nesl hříchy mnohých (lidí).“ Kristus, Boží Syn, kterého sám Bůh ve Své lásce dal, sestoupil na tuto ubohou zem, kde vládne smrt a hřích, a stal se člověkem, aby ‒ sám jsa bez hříchu ‒ se mohl obětovat Bohu, a tak zahladit smrt a odstranit hřích. Vydal se na kříži, kde byl místo nás, obtížen našimi hříchy; tam vytrpěl Boží soud nad hříchem, strpěl tam smrt ‒ odplatu za hřích. A tak, sám jsa dokonalý, spravedlivý a svatý člověk, nesl trest za hříchy. Jenom On to mohl učinit, protože byl Bůh.
Proč se však praví: „aby nesl hříchy mnohých (lidí)“? Cožpak přišel jen pro některé? Cožpak se člověk Kristus nevydal jako výkupné za všechny? Jistěže, avšak Jeho dílo má účinnou moc jenom pro ty, kdo v Něho uvěří. „Odpuštění hříchů vezme skrze jméno jeho všeliký, kdokoli uvěřil by v něho.“ (Skut. 10,43) Oni „mnozí“ jsou ti, kteří uvěřili a věří, a i ty jsi zván, abys uvěřil.
Kdypak ses naposledy zamyslel nad tím, jak těžké bylo břemeno tvých hříchů pro Pána Ježíše a jak nevýslovně za tebe trpěl na kříži? Následující verše nám všem mohou pomoci, abychom nikdy nezapomněli, co se tam na Golgotě stalo a co to Pána Ježíše stálo, aby nás přivedl k Bohu.
„Jakož psáno jest o Synu člověka, že musí mnoho trpěti, a za nic položen býti.“ (Mk. 9,12)
On sám vyjadřuje prorocky Své city v Žalmech: „Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, co jsem nevydřel (= neuloupil), nahražovati jsem musil.“ (Ž. 69,5)
„Neboť jest naplněna trápeními (= sytá utrpeními) duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil… Doléhá na mne těžce prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým jsi mne sklíčil… Proč, ó Hospodine, zavrhuješ duši mou, a tvář svou skrýváš přede mnou?“ (Ž. 88, 4.8.15+)
„Ježto on nemoci (= utrpení) naše vzal, a bolesti naše vlastní on nesl, …raněn jest pro přestoupení naše, potřen pro nepravosti naše. Trest k našemu pokoji byl na něm a zsinalostí jeho jsme uzdraveni.“ (Iz. 53,4.5+)