Žalm 14,1
Francouz Voltaire (1694 - 1778) a Angličané Edward Gibbon (1737 - 1794) a David Hume (1711 - 1776) se pokusili vyhladit křesťanství. R. 1778 Voltaire řekl, že jednou rukou zboří budovu křesťanství, k jejímuž budování bylo třeba rukou dvanácti apoštolů. Napsal mnoho spisů proti křesťanství, které byly tištěny v jeho vlastní tiskárně. Avšak veliký Bůh řídil věci tak, že v oné tiskárně byly později tištěny Bible.
Gibbon bydlil dlouhou dobu ve Švýcarsku. Vydal mnoho spisů a vydělal si tím mnoho peněz. Koupil si za ně velkostatek. Ten byl po jeho smrti prodán a získaný obnos byl použit na šíření evangelia.
Po smrti Huma ve skotském Edinburgu Bůh způsobil v tom městě veliké probuzení. Byla tam založena biblická společnost a její první zasedání se uskutečnilo právě v místnosti, kde zemřel Hume.
Číst o těchto skutečnostech jistě povzbudí každého, kdo miluje Pána Ježíše. Člověk ve své nenávisti proti Bohu a proti Jeho jednorozenému Synu je ovšem blázen. Oslepen velkým protivníkem, ďáblem, chce vést boj proti všemohoucímu Bohu. „Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.“ (Ž. 2,4) Vždyť co jiného je člověk, ne-li pozemský červ? Jednou bude muset poznat, že se mýlil, a to „za cenu své duše“ (Jerem. 42,20+). Také výše uvedení muži budou po celou věčnost litovat svého omylu, ale bude to již příliš pozdě. Jak je to úžasné, že veliký Bůh ve zmíněných případech ještě dal vzejít ze zla dobrému. Neklesejme na mysli, když kolem sebe vidíme tolik zla, ale důvěřujme našemu velikému Bohu!
Již před 3 000 lety napsal skladatel 10. Žalmu: „Bezbožník pro pýchu, kterou na sobě prokazuje, nedbá na nic; všechna myšlení jeho jsou, že není Boha.“ (4. v.) Tedy již tenkrát byli lidé, kteří nevěřili v Boha a drze tvrdili: Žádný Bůh není. A dnes? Mnozí mají za to, že Bůh se už nehodí do naší „osvícené“ doby a moderní společnosti. Proto by Ho rádi odstranili, asi jako bývá vyřazen starý kus nábytku. Jenže co se lidem doposud nepodařilo, nepodaří se jim ani v budoucnosti. Bůh existuje a denně dokazuje Svou existenci již třeba skrze stvoření. Zakladatel moderní atomové fyziky, profesor Max Planck, napsal v jednom spisu s názvem „Náboženství a přírodní věda“ mj.: „Dnes je pro nás ‒ přírodovědce samozřejmé, že na konci všeho poznání stojí živý Stvořitel.“ Jiní vědci si však mohli upsat ruce, aby dokázali, že žádný Bůh není.
Samozřejmě že všechny ty pokusy zbavit se Boha jsou k ničemu. Skrze přírodní katastrofy, těžké nehody a jiné věci Bůh vždy znovu varuje i ty, kteří si myslí, že se bez Něho obejdou, zapomínajíce, že On „dobře činí, dávaje nám z nebe déšť a časy úrodné, naplňuje pokrmem a potěšením srdce naše,“ že nám dává zdraví, a že „Jím živi jsme, a hýbeme se, i trváme“ (Skut. 14,17 a 17,28)! Vždy znovu říká: Jsem tu! Vrať se k Němu, dokud je čas!