26. březen

Já jsem oslavil tebe na zemi; dílo jsem vykonal, kteréž jsi mi dal, abych činil.

Jan 17,4

Boží spasení (III)

Pán Ježíš oslavil Boha na zemi ve Svém životě, ale zvláště ve Své smrti. Skrze hřích člověka byla Boží sláva pro lidi zatemněna, setřena. Jak zle a drze jednal člověk proti Bohu! Urazil Boží majestát, přestoupil Jeho přikázání a tím uvedl v pochybnost Jeho spravedlnost, v porouhání Jeho jméno, ve všem pošlapal Jeho slávu. Ale Pán ji znovu zjednal a přivedl ke cti. Uskutečnil ji takovým způsobem, jak by se to jinou cestou nikdy nemohlo stát. Nikdy nebyla taková láska, která by se rovnala vydání Syna za hřích; nikdy nebyla taková spravedlnost, rovná té, jež neušetřila Svého Syna, když na sebe vzal hřích. Nikdy nebyl tak vznešený majestát, který učinil Syna odpovědným, aby učinil zadost všem Jeho požadavkům, nikdy nebyla pravda jako ta, která se nezalekla a necouvla ani před nutností smrti. Nyní Boha známe. Všechny Jeho vlastnosti byly vyvedeny na světlo smrtí Krista. Jak za to máme Pánu děkovat, s radostí Ho oslavovat a vyvyšovat! Děláme to? Pán říká: „Kdož obětuje oběť chvály, ten mne uctí.“ (Ž. 50,23)

Nadepsaná vzácná slova Pána Ježíše nám ukazují naprosto jistý a nezměnitelný základ, na němž je věřící postaven před Bohem, a prostředek, jímž jeho svědomí bylo navěky uspokojeno. Bůh jedná s našimi hříchy podle ceny díla, které Pán Ježíš vykonal jednou provždy. V Něm je Bůh plně oslaven, a každý hříšník, i kdyby byly jeho hříchy nevím jak veliké a početné, ‒ nyní může jít k Bohu. Přijme-li toto dokonané dílo vírou, nalezne milost, odpuštění a věčné spasení. Boží nevyhnutelný soud nad hříchem vytrpěl na kříži Pán Ježíš, takže člověk, který tomu uvěří, již nebude odsouzen. Tam byla jednou provždy úplně uspokojena Boží svatost a spravedlnost a On může věřícího ospravedlnit a prohlásit za čistého. Protože Kristus nesl naše hříchy a učinil za ně smíření, spravedlivý Bůh není již proti nám, nýbrž je pro nás.

Dílo dokonané Pánem Ježíšem má svůj původ v Bohu samém, neboť Pán řekl: „Dílo jsem vykonal, kteréž jsi mi dal, abych činil.“ On se ve Své nevýslovné lásce dobrovolně nabídl jako oběť a Bůh tuto oběť přijal, čímž „dokonalé učinil navěky ty, kteří posvěceni bývají“ (Žid. 10,14). Ale stejně tak je pravdou, že Bůh Ho vydal za nás, jak říká prorok: „Hospodin uvalil na něj nepravosti všech nás.“ (Iz. 53,6) Jemu budiž věčný dík za Jeho dokonalou oběť a nám darované dokonalé spasení!