1. Samuelova 25,32.33
Nábal se zachoval k Davidovi velice špatně, ačkoli ten ochránil jeho majetek. Proto se David rozhodl zabít toho zlého muže. Tu však proti němu vychází Abigail, Nábalova bohabojná žena, a snaží se odvést ho od jeho plánu. David uposlechl její moudrá slova, od svého plánu upouští a děkuje Bohu za setkání s touto ženou. Abigail měla v té chvíli duchovnější úsudek nežli sám David, jenž byl plný hněvu nad strpěnou urážkou. A jak dobré, že neřekl třeba: Cožpak bych měl já, pomazaný Hospodinův, uposlechnout nějakou ženu? Nikoli, on uviděl v setkání s Abigail Boží ruku.
Někdy nám Bůh ve Své laskavosti posílá někoho, kdo nás varuje, chceme-li udělat něco převráceného nebo dokonce zlého. Možná že to je nějaký prostý bratr nebo nějaká nenápadná sestra, avšak oni mají jasnější úsudek než my, protože jsme v takové situaci oslepeni vlastní vůlí. Bylo by správné, kdybychom pak nechtěli dbát takových láskyplných varování, která nám náš Bůh posílá pomocí nějakého obyčejného posla? Mnohý křesťan by zůstal uchráněn svévolné cesty, kdyby měl více pokory a rozeznal v onom bratrovi či sestře Boží prst.
Jak dobré, že Bůh nás postavil dohromady s tak mnohými z Jeho lidu, abychom si všímali jedni druhých a vzájemně si pomáhali, a je-li třeba, mohli se také varovat! Kéž nám k tomu Pán udělí potřebnou lásku a moudrost, ale také pokoru!
Kdyby více pošetilých mužů uposlechlo moudré ženy, nestalo by se tolik neblahých věcí! Často si muži myslí, že protože mají v domě odpovědné místo, vědí všechno lépe než jejich ženy, a že tedy od nich nemusí přijímat žádnou radu. Jak je to však pošetilé! Všichni známe takové moudré ženy, a to nejen v Božím slově, nýbrž také v našem každodenním životě a také z dějin. Proč by muži neměli uposlechnout rady chytrých a rozumných žen? Žel, že Nábalové (Nábal znamená: „pošetilec“) dodnes nevymřeli, ale ‒ Bohu dík! ‒ ani ženy jako Abigail. Byla to moudrost Abigail, která ochránila celý dům před soudem, ale ochránila také Davida, pomazaného krále, před tím, aby si poskvrnil ruce krví. Kromě toho ona žena zaměřila pohled Davida, který byl úplně odvrácen od Boha jinam a díval se jen na věci kolem sebe, znovu na Hospodina, který mu chtěl vystavět stálý dům. Také mu připomíná, že jeho život je v Boží ruce a že proto je v dokonalém bezpečí, že jeho duše bude spojena ve svazku živých u Hospodina, jeho Boha. Jaké požehnání vzešlo z té moudré rady Abigail! Nábal sice nebyl zachráněn, ale příčinou toho nebyl nedostatek horlivosti a lásky jeho manželky, nýbrž zatvrzelé srdce samého Nábala. Ale dům Abigail byl ušetřen a ona sama došla požehnání. Byla uvedena do svazku s Davidem, pomazaným, nejprve v jeho zavržení a bloudění, později ale také v jeho slávě. Kéž by nám Pán v našich vážných dnech dal mnoho takových moudrých žen ‒ k Svému oslavení!