Jan 12,48
Bible je Boží poselství člověku. Nejprve přímo a nezakrytě odhaluje jeho nitro. Díváme se do ní jako do neklamného zrcadla, takže se děsíme z té skutečné pravdy o nás. Až do té doby jsme si nemysleli, že bychom byli tak špatní. Ale Bůh nám ve Svém slově říká nejen, jak zlé jsou naše sobecké myšlenky a naše svévolné činy, nýbrž skrze Své slovo nám také ukazuje na léčebný prostředek. Je jím Pán Ježíš, Jeho Syn, kterého On poslal na tuto zem jako Spasitele. Boží slovo se tedy tomu, kdo je přijme a uvěří v ně, stane Slovem k životu.
Jestliže však člověk Bibli zavrhne, nepřijímá její slova a nevěří jim, takovému se totéž Slovo stane Slovem k soudu a k smrti. Dnes ještě se zvěstuje milost, ale zároveň též soud těm, kteří Slovo nepřijímají. Každý člověk s ním bude mít co činit tak či onak ‒ buď nyní k životu, anebo později k smrti!
Pán Ježíš jasně říká: „Nebe a země pominou, ale slova Má nepominou.“ (Luk. 21,33) Až jednou tady zmizí všechno, co lidé udělali, Boží slovo se ani nezmění, ani nezanikne. Bible je věčná, stejně jako její Autor. Nechtěl bys jí raději uposlechnout a uvěřit?
„Já tyhle věci vůbec nepotřebuji; nerad bych, aby mi někdo o tom mluvil; dejte mi pokoj.“ ‒ Tak mluvil jeden nemocný. Třebaže byl znepokojen svým zdravotním stavem, nechtěl, aby s ním někdo mluvil o spasení v Kristu. Jak zarmucující je to stav, jestliže člověk, který musí umřít, i tváří v tvář smrti ještě odmítá nabízenou milost.
Tento nemocný měl jen jedno přání: aby se mu zase dařilo lépe. A jeho manželka i děti se snažily, pokud mohly, zjednat mu takové ulehčení; ale jak bolestné pro ně bylo, když viděli, že nechce nic slyšet o Bohu a o Spasiteli Ježíši Kristu.
Ty možná nejsi takto nemocen. Myslíš si, že kdybys jednou onemocněl, nemluvil bys tak. Jenže jaké jsou DNES tvé myšlenky? Zda i ty si nepřeješ, aby s tebou nikdo nemluvil o Ježíši a nepřipomínal ti, že potřebuješ odpuštění hříchů? Také u zdravého člověka je smutnou věcí, říká-li nebo myslí-li si o Božích věcech: Já nic takového nepotřebuji.
Blíží se den soudu. Pán Ježíš, Boží Syn, nepřišel na tento svět, aby soudil, nýbrž aby dal Svůj život jako výkupné za všechny. Co se však stane s těmi, kteří Ho nepřijmou? Oni zavrhují Boží milost, která jim v Kristu Ježíši tak láskyplně vychází vstříc. Z Jeho úst vycházela „slova milosti“. Ona se však stanou slovy soudu tomu, kdo milost zavrhne. Na člověku, který neuvěří ve jméno Božího Syna, zůstává dále Boží hněv.