6. březen

Vy otcové nepopouzejte k hněvu dítek svých, ale vychovávejte je v kázni a v napomínání Páně.

Efezským 6,4

Výchova dětí (I)

Křesťanská výchova se dá shrnout do dvou krátkých vět: Počítej pro své děti s Bohem, a: Vychovávej je pro Boha. Říkat to první, ale nedělat druhé, je lehkomyslnost, a dělat to druhé bez prvého je zákonictví. Naproti tomu oboje společně je zdravé, praktické křesťanství. Je zvláštní výsadou všech rodičů ‒ křesťanů, že mohou pro své děti počítat s Bohem. Ale měli bychom si dobře všimnout, že tato výsada je nerozlučně spojena s odpovědností. Kdo chce počítat s Bohem, co se týče spasení vlastních dětí a jejich životního povolání, zároveň však zanedbává jejich výchovu, je ve velkém sebeklamu.

Není možné vychovávat děti jen podle holých pravidel. Boží slovo shrnuje náš úkol rodičů ve výchově jednou větou: „Vychovávejte je v kázni a v napomínání Páně.“ Ale stejně důležité je názorné vyučování, které dáváme dětem svým chováním. Nemáme potuchy, jak hluboce na děti působí, když vidí, jak rodiče jednají mezi sebou nebo s jinými lidmi přívětivě a laskavě. Ale jaký negativní vliv musí na dítě mít, pozoruje-li poprvé mezi otcem a matkou rozhněvání a nelaskavá slova a jestliže dochází k hádkám, jestliže otec je v rozporu s matkou a matka snižuje otce ‒ mohou děti v takovém prostředí zdárně růst?

V životě rodiny je otcům dáno postavení bezpodmínečné autority. Duch Boží je však napomíná, pokud jde o způsob, jak mají svou autoritu vykonávat.

Otcové musí respektovat city a sklony svých dětí. I když nemohou ani o vlas slevovat z Božích zásad a z učení Písma, mají si být vědomi slabosti dětí a neukládat jim toho více, než mohou unést. Jinak by se snadno mohlo stát, že by malomyslněly a pozdvihovaly se k hněvivé vzpurnosti (Kol. 3,21).

Všichni víme, že při výchově míváme sklon k náladovosti a drsnosti. Proto ten pokyn otcům. Bůh nedává otci jenom vedení v jeho rodině; činí ho též odpovědným za způsob, jak rodinu řídí. Jestliže některý otec popouzí své děti k hněvu, poškozuje svým nedostatkem moudrosti a zdrženlivosti vliv svého dohledu na rodinu. Jak snadno se může stát, že děti pak jsou skleslé a tím zadržovány před chozením po správných cestách Páně! Děti jsou velice vnímavé a citlivé, rychle postřehnou nedůslednosti v domácím křesťanském životě rodičů. Kéž by naše péče o děti neměla v tomto směru nějaké nedostatky!