1. Jana 2,24
Zvláštní ochrana a nejlepší bezpečnost před zlem je tedy v tom, když zůstáváme v tom, co jsme slýchali od počátku. Je to nesmírně důležitá zásada. Již za dnů apoštolů, když se ukazovaly bludy, byli věřící uchráněni, pokud zůstávali v tom, co bylo od počátku. Pavel píše Timoteovi, svému synu u víře: „Ale ty zůstávej v tom, čemu ses naučil, a což jest svěřeno, věda, od koho ses naučil, a že od dětství svatá Písma znáš.“ (2. Tim. 3,14.15a) A také dnes, kdy do křesťanstva pronikla zkaženost a všude způsobila zmatek, není pro věřící žádného jiného léku, než navracet se k tomu, co bylo od počátku. Není to nic jiného, než čemu učili apoštolé a co máme v Písmech Nového zákona.
Není žádný blud, žádné zlé učení, které by pravda neodhalila, a proti němuž by se pravda nemohla postavit. Sám satan je proti pravdě bezmocný; jde jen o to, abychom pravdu drželi v celé její jasnosti. Jestliže se opíráme o Boží slovo, jak nám je apoštolé zprostředkovali, stojíme na skále, o niž se všechna vlnobití bludu musí rozprášit v pěnu a tříšť. Boží slovo je ve všech dobách absolutním měřítkem k posuzování všech věcí. Jenom ono je rozhodující, nikoli lidské autority nebo názory. Co nesouhlasí s tím, „co bylo od počátku“, máme odmítat.
Duch Svatý tu klade všechen důraz na původní poselství Nového zákona, jak bylo zvěstované „od počátku“. Je to jednoduché, jasné evangelium, sdělované samým Pánem Ježíšem, jakož i čisté, nezkřivené učení předané nám apoštoly, kteří byli vyučeni Duchem Svatým. Jan vydává svědectví o zásadní důležitosti, že toto učení (a jen ono) musí být pevně drženo. Během času a až do dnešní doby vyvstaly různé hlasy, které zvěstují nová zjevení, nová učení, „vyšší“ tajemství. Ukazuje se snaha „doplnit“ obsah Božího slova předstíráním, že je možné nějaké zdánlivě hlubší poznání. Prosme, bděme a buďme střízliví, abychom nepadli za oběť těmto nebezpečným svodům satana. K Božímu slovu není možné nic přidat, protože v něm je obsaženo všechno, co člověk musí vědět. I když nám Duch Svatý dává vždy nové světlo o Božím zjevení, stará pravda zůstává stále stejná. Pán Ježíš řekl v Mat. 13,52, že je to vždy nové i staré zároveň, a nikdy ne jen něco nového, co by nebylo slýcháno už od počátku.