Židům 13,12+
1.Tesalonickým 4,3
Pojem „posvěcení“ má v Božím slově dva významy. Posvěcení se jednak vztahuje na naše postavení jako vykoupených před Bohem, jednak na náš praktický stav jako věřících.
Při posvěcení krví anebo obětí Syna Božího jde o naše nové postavení před Bohem, do něhož jsme uvedeni jako spasení. Jsme očištěni od svých hříchů. Naše svědomí je volné. Vykoupený je před Bohem v plné ceně díla Spasitele. Pokud jde o jeho svědomí, je navěky učiněn dokonalým a oddělen od světa. Nepatří už světu nevěřících, který spěje vstříc soudu, a nikdy už také nemůže znovu být součástí tohoto systému. Skrze výkupné dílo Krista byl navěky posvěcen, tj. je oddělen pro Boha a navždy Mu patří.
Posvěcení skrze Slovo je praktický výsledek Kristova díla a působení Ducha Svatého ve věřícím. Sám Pán si přeje, aby Jeho Slovo každého dne působilo na naše srdce a svědomí. Umývá nohy Svého lidu omýváním vodou skrze Slovo, když se zašpiní při putování nečistým světem, který je kolem nás. V tomto směru a smyslu žádný věřící není posvěcen dokonale; neboť dokud žijeme na této zemi, potřebujeme být každého dne duchovně očišťováni a vyučováni Božím slovem. V nebi už nebudeme toto očišťování potřebovat. Pak bude každý věřící po celou věčnost před svým Pánem svatý a bezúhonný.
Posvěcení mělo již ve Starém zákoně zásadní význam: postavení stranou a oddělení pro Boha. A tak jednou stránkou posvěcení je, že každý věřící, za něhož Pán položil Svůj život, je oddělen pro Boha. Nepatří už tomuto světu. Toto je v určitém smyslu naše postavení před Bohem. Tohoto postavení nemůžeme dosáhnout vlastním úsilím, nýbrž dostává se z milosti každému, kdo uvěří. Je to obětní smrt našeho Pána, skrze niž se dostáváme do postavení svatých, jak nám to říká Ep. Židům 10,10 (srovnej s tím také Žid. 13,12). Znakem oddělení pro Boha je Duch Svatý, jak to čteme v 1. Ep. Petra 1,2+: Jsme „vyvoleni… skrze posvěcení Ducha.“ Jakmile jsme jednou pochopili tuto skutečnost, můžeme také rozumět druhé stránce posvěcení, o níž jsme četli v 1. Ep. Tesalonickým 4,3. Je tím míněno praktické oddělení od světa. Náš praktický stav musí souhlasit s tím, co jsme podle svého postavení. Jde o praktickou svatost. Jak je možné uskutečňovat to v každodenním životě? Tak, že vždy znovu osobně vztahujeme a necháváme působit Boží slovo na své srdce a svědomí. Vidíme tu, jak je pro praktickou svatost důležité, abychom dobře znali Boží slovo, které působí oddělující mocí, a chodili podle něho.