Malachiáš 4,2
V poslední kapitole Nového zákona je Pán Ježíš nazván „hvězda jasná a jitřní“. Sám se takto označuje. Zde, v poslední kapitole Starého zákona, se příznačným způsobem nazývá „sluncem spravedlnosti“. Nyní je na zemi noc. On, Pán slávy, byl zde na zemi, ale byl zavržen. Avšak opět přijde. Pro nás, kteří skrze Boží milost v Něho věříme jako ve svého Spasitele, a proto jsme s Ním Duchem Svatým spojeni jako se svou nebeskou Hlavou, přijde nejprve, a to jako „hvězda jasná a jitřní“, aby nás v okamžení vzal k Sobě (1. Tes. 4,16.17).
Potom, po těžkých dnech soudů, jaké nikdy předtím na zemi nebyly, sestoupí se všemi svatými, jako Král, jako „slunce spravedlnosti“ na tuto zem k soudu nad světem a k zřízení Svého království na zemi. Pak nastane „den Páně“ s jasem slávy a majestátu. Potom se naplní slovo: „Hospodin kraluje, v důstojnost se oblékl.“ (Ž. 93; Ž. 97; Ž. 99 a mnohé další.) Potom také, až zde bude Ježíš vládnout jako „Kníže králů země“, potom, nikoli dříve, bude na zemi pokoj a spravedlnost.
Jak nesmírně blahodárné a potěšující je, když někdo po probděné noci spatří na východním nebi vycházející slunce s jeho zářícími zlatavými paprsky. Mlha a stíny noci mizí a celé stvoření vítá pozdravem navracející se slunce. Podobně tomu bude, až Pán Ježíš, Pán slávy, to pravé Slunce spravedlnosti, se zjeví s mocí a slávou. Pak Ho uvidí každé oko. A my, kteří jsme v Něho uvěřili, se pak s Ním zjevíme ve slávě, protože již předtím On nás vezme k sobě. Ale pro věřící Židy, kteří prošli velkým soužením, Pán pak přinese na zem spasení a vysvobození. Všem Svým nepřátelům, ano, všem bezbožným Pán dá „konec s hrůzou“. Neboť Pán „pomstu uvede na ty, kteří neznají Boha, a neposlouchají evangelium“ (2. Tes. 1,8). Přinese však radost a blaženost všem, kteří „milují jeho příchod“. David, dívaje se na to již napřed, mluví o Pánu a Jeho dnu: „Bude spravedlivý, panující v bázni Boží: jako bývá světlo jitřní, když slunce vychází ráno bez oblaků.“ (2. Sam. 23,3.4). Ale dříve než Pán Ježíš vzejde pro Izrael jako „slunce spravedlnosti“, zjeví se věřícím doby milosti jako „hvězda jasná a jitřní“. Jitřenka, jak známo, vychází dříve, než vzejde slunce, ozlacující svou skvělostí vrcholky hor, a „rozední se den“. Duch Boží si přeje, aby tato naděje v nás byla živá.