Jan 16,8+
Tato slova řekl Pán Ježíš o Duchu Svatém, který měl přijít a přebývat v učednících Páně. Může Duch Svatý přebývat i ve světě? Ev. Jana 14,17 to výslovně popírá. Svět nezná Ducha Božího a nemůže Ho přijmout. Co by také Duch Svatý mohl činit s nevěřícími? Zato však usvědčuje svět (tj. lidi ve světě) z hříchu, z Boží spravedlnosti a ze soudu. Jakmile člověk ve svých hříších přijde do styku s Boží spravedlností, přesvědčuje se, že na něho musí přijít spravedlivý Boží soud kvůli hříchu. Když Pavel mluvil zemskému správci Felixovi o budoucím soudu, zachvátil tohoto strach (Skut. 24,25). Avšak tím Boží slovo nekončí. Je to napsáno, abychom věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abychom, věříce, život měli v Jeho jménu (Jan 20,31). Každý, kdo se obrátí k Bohu a uvěří, že Ježíš Kristus je jeho Spasitel a Vykupitel, dosáhne práva stát se Božím dítětem (Jan 1,12). Takový může s Pavlem zvolat: „Ospravedlněni tedy jsouce z víry, pokoj máme s Bohem skrze Pána našeho Ježíše Krista.“ (Řím. 5,1) – a dále: „Sám ten Duch spolu svědčí s duchem naším, že jsme děti Boží.“ (Řím. 8,16+) Jak nesmírná útěcha je v přesvědčení, že jsem Božím dítětem! Máš ji i ty?
V 13.-16. kapitole Ev. Jana vidíme Pána Ježíše s Jeho učedníky samotného. Vlastně se s nimi loučí, avšak napřed je seznamuje s velikými zdroji pomoci, které měli mít. Především je poučuje o rozsáhlé činnosti a rozmanitých působeních Ducha Svatého, kterého jim chtěl seslat. V dnešním verši mluví o svědectví vůči světu, které mělo vycházet z této božské Osoby.
Dokud byl Pán Ježíš na zemi, existovala ještě pro svět naděje. Svět byl vybízen, aby v Něho uvěřil, a uchopil se spasení, které Bůh nabízel skrze Svého Syna (Jan 3,17). Ale svět Ho nechtěl: „Viděli“ ale „nenáviděli“, jak Jej, tak i Jeho Otce (Jan 15,24). Nyní je Pán po Svém návratu u Otce, a od té doby jakákoli naděje pro svět minula. Důkazem toho je přítomnost Ducha Svatého na zemi.
Je o tom přesvědčen i svět? Zdaleka ne! Jestliže obžalovaný je před Bohem usvědčen svědky, ať se k tomu staví, jak chce: je a zůstává usvědčen. Tak i svět: je usvědčen před Bohem a také před očima všech, kteří se dali ze světa zachránit, spasit ‒ je usvědčen z hříchu, protože „výmluvy nemá z hříchu svého“ (Jan 15,22), ‒ je usvědčen ze spravedlnosti, protože Bůh ve Své spravedlnosti učinil, co svět nechtěl: oslavil Svého Syna, ‒ a svět je usvědčen ze soudu, protože na kříži byl jeho soud zpečetěn.