27. leden

A jda odtud Ježíš, uzřel člověka sedícího v celnici, jménem Matouše. I dí mu: Pojď za mnou. I vstav, šel za ním.

Matouš 9,9

Pán Ježíš tě volá

Jak nesmírně důležitý to musel být okamžik pro celníka Matouše, sedícího v celnici, když mu Pán Ježíš řekl: „Pojď za mnou!“ Matouš bez dlouhého přemýšlení vstal a šel za Ježíšem. Tím bylo rozhodnuto. Bez zdráhání uposlechl Spasitelovo volání a vložil svůj další život do Jeho rukou. S tím rozhodnutím však bylo pro něho i pro druhé lidi spojeno nesmírné požehnání. Jistěže toho nikdy nelitoval. ‒ A jak krásné, když na začátku 10. kapitoly jeho Evangelia ho nalézáme mezi dvanácti učedníky: „Matouš, který býval celník“! On to také byl, jemuž se dostalo cti sepsat Evangelium podle Matouše, v němž nám je popsán celý životopis Pána Ježíše, od kolébky až ke kříži, a dále přes prázdný hrob až k okamžiku, kdy co vzkříšený dal Svým milovaným učedníkům veliký misijní příkaz. Matouš uzavírá svou zprávu zaslíbením Páně: „Aj, já s vámi jsem po všechny dny.“ ‒ Milý čtenáři, ať jsi v každodenní práci, ve službě, v obchodě, anebo i ‒ jako Matouš ‒ na celnici, Ježíš dnes volá také tebe: „Pojď za mnou!“ Zamysli se nad tím, že celé štěstí tvého života, ba celá věčnost, záleží na tom, jakou na to dáš odpověď. Pán Ježíš nežádá tvé peníze ani jmění, ale chce mít tvé srdce a darovat ti všechno, co potřebuješ k věčnému spasení. Hodina rozhodnutí je pro tebe právě nyní. Udělej to jako Matouš a pojď za Pánem Ježíšem! Nikdy toho nebudeš litovat!

Již mnoho lidí uposlechlo pozvání Pána Ježíše, adresovaného těm, kteří jsou unaveni a obtíženi hříchem, a oni šli k Němu. Na základě Jeho díla vykoupení na kříži a opravdové lítosti v jejich srdci On jim odpustil všechnu vinu a dal pokoj pro svědomí. Ale jak je tomu s odpovědí na Jeho vybídnutí: „Pojď za mnou!“?

Při následování někoho vstupujeme do jeho šlépějí. On je vpředu a určuje okamžik, kdy je třeba vyjít, směr, jímž máme jít, cíl, jehož má být dosaženo. Tu už není místo pro vlastní vůli toho, kdo následuje. Toto však bývá mnohým zatěžko. Mnozí přijali Pána Ježíše jako Spasitele a radují se z odpuštění svých hříchů, ale váhají ještě uznat Ho jako Pána a následovat Ho jako Jeho učedníci. Matouš bez váhání povstal, všechno opustil a šel za Božím Synem. Nikdy toho nelitoval.

Pán Ježíš zaslibuje tomu, kdo Ho následuje, že nebude chodit v temnostech, ale bude mít světlo života. Jaký je to příslib! Na konci Svého života se Pán otázal učedníků: „Zdali jste v (ně)čem měli nedostatek? A oni řekli: V ničem.“ (Luk. 22,35) Odříkání při Jeho následování jsou natisíckrát vynahrazena Jeho přítomností s námi na cestě, Jeho vedením a řízením a spoustou požehnaných zkušeností a v budoucnu ještě ležících požehnání.