Věrný i v malém! Toto slovo nám říká mnoho, a právě dnes! Jen málokteří z nás dosahují nějakého význačnějšího odpovědného postavení. Povinné zaměstnávání se „malými věcmi“ je pravidlem zvlášť v mládí. Patří ke „jhu“, nošenému v mládí (Pláč. J. 3,27+). Prorok říká: „Kdo by pohrdal dnem malých věcí?“ (Zach. 4,10+) My bychom to jistě neměli dělat. Přesnost, s níž plníme i nejnepatrnější povinnosti, houževnatá vytrvalost při konání nějaké únavné, monotónní práce, bezpodmínečná spolehlivost, s níž konáme to, co druzí nevidí ‒ to vše jsou věci, které se líbí Bohu. On nás vidí! On nás také posuzuje. Protože On každou práci, která je pro Něho věrně konána, uzná a odmění, „malé“ pak už vůbec není malé ani nedůležité. Ať tedy obstarávám pochůzky nebo zvěstuji evangelium velikému zástupu lidí ‒ mou práci šlechtí vědomí, že On mne vidí. Na váhách svatyně jsou jiná závaží než na lidských váhách, ale jsou naprosto správná.
Výše uvedená slova o „věrnosti v malém“ ukazují, že život s věrností není věcí nějakého „štěstí“ nebo „náhody“, nýbrž že to je cílevědomá věc. Když David nejprve mnoho let věrně ostříhal drobný dobytek, zabil filistinského. A Jidáš byl nejprve zloděj a pak zrádce.
Vyplatí se být „v malém věrný“. Ta slova, která Pán řekl Svým učedníkům v souvislosti s podobenstvím o nepravém (nevěrném) šafáři, mají pro nás zásadní význam a důležitost. Lidské srdce má od přirozenosti sklon nevážit si a podceňovat to, co je malé a nenápadné, a toužit po velikých věcech. Ale právě v malých zkouškách všedního dne máme dokazovat věrnost. Kéž by nám Pán dal jasný zrak pro naše nejbližší povinnosti a úkoly spojené s místem, které On nám určil, ať už uvnitř rodiny, v zaměstnání anebo ve službě pro Něho! Jak potřebné je, abychom dnešní verš nechali mluvit k našim srdcím a cvičili se ve věrnosti v malém! Mnohé dílo začaté ve velkých rozměrech mělo ubohý konec právě pro nedostatek věrnosti v malém. Nejsme-li v tomto pocvičeni, nebude nám moci být svěřeno nic většího. Zamysleme se také nad tím, že všechno opravdu veliké v království Božím začínalo malými věcmi. Jaká je to škoda, jestliže se osmělujeme „přesazovat hory“ a již nejmenší kámen na cestě se nám stává příčinou urážky a pohoršení. Všichni jsme v nebezpečí nebrat to v životě s malými věcmi už tak přesně, a proto bývá tak mnoho selhání. Básník říká:
„Uč nás v bdělosti žít, Tě čekat, v malém chtít
věrnými být! Již blízko den, kdy s Tebou jen,
Tě budem věčně slavit, ctít.“
Každá sebemenší služba konaná z lásky k Pánu a k Jeho lidu, dojde odplaty „v onen den“. Věrnost v malém je předpokladem, abychom mohli být postaveni před větší úkoly. Zamysleme se nad tím opravdu vážně!