Vinice musí být bedlivě střežena. Maličké lišky mají ostré zuby, a třebaže jsou maličké, jsou velice chytré a snadno způsobí velikou škodu. V zimě, kdy ratolesti jsou holé, se lišky těžko skryjí. Ale jakmile přijde jaro, skýtá jim zelené listí révy dost úkrytu pro zahájení jejich ničivé práce. Bdi tedy, milý čtenáři, nad stavem svého srdce. A zvláště buď bdělý při všedních starostech o pozemský život a při tisíceru drobných, nepatrných věcí, které mohou přivést ke zkáze tak mnohé ovoce. Zůstávej v tom pravém vinném kmenu, čerpej potravu a sílu z jeho kořenů, a pak budeš schopen nést ovoce k oslavení svého Otce (Jan 15). Ve chvílích, kdy Pán nějakým zvláštním způsobem potěšuje anebo působí velké probuzení, bývá třeba dvojnásobné bdělosti. Takové lišky mohou být skryté v našem myšlenkovém světě, anebo ve způsobu, jak jednáme s lidmi, a také v našich spojeních s nimi. Možná, že někdo řekne: Jsou to pošetilé zvláštnosti naší povahy, čeho satan používá, aby nás, pokud je to možné, znovu zase zapletl se světem.
Můžeme stavět na odiv sebekrásnější křesťanský život, avšak jestliže se u nás nalézají takové viditelné „maličkosti“, bude to špatným svědectvím nejen nevěřícím, nýbrž i před spoluvěřícími, zvláště mladými. Potom můžeme mluvit nevím jak pobožně a duchovně, avšak nebudeme se moci divit, nebudou-li naše slova brána vážně. Bude to škodit svědectví – ať doma, či v práci anebo ve shromážděních, a také našim duším tím bude prokazována špatná služba. Jsou to věci, které bolí naše srdce a nadlouho poškozují naše svědectví. A kromě toho může jít o takové věci, na něž jsme si jejich každodenní přítomností již tak zvykli, že už jejich neblahý vliv vůbec nevnímáme.
Kdyby Boží milost ustavičně nepůsobila, kdyby Pán pro nás bez přestání nepracoval, byli bychom už možná bídným způsobem padli. Nedopouštějme tedy, aby ty maličké lišky kazily naše vinice, ale chytejme je a zabíjejme soudem nad sebou!
Jeden muž pozoroval orla, který se rychle vznášel od země. Pojednou se pták začal kymácet a náhle se zřítil na zem. Ukázalo se, že ve spárech držel lasičku, která se mu zahryzla do hrudi a způsobila jeho vykrvácení. Zdá se, že něco podobného se děje nejednomu, kdo nalezl pokoj s Bohem, ale jehož vnitřní život se nerozvíjí. Začal si s nějakým hříchem a chřadne. Hřích ho okrádá o sílu a radost a brání růstu jakéhokoli ovoce. Již ho nenesou perutě víry, ale unaveně se plahočí, jako by byl upoután k nějakému řetězu. Je tomu tak i s tebou, milý příteli? Pojď do světla a důkladně vše vyznej; nejen před Bohem, ale, je-li toho třeba, i před spoluvěřícími. Dej se Pánem uzdravit a osvobodit. Ale třeba jsi ještě nepřijal Pána Ježíše jako svého Spasitele a jsi pevně spoután nějakým hříchem. Satan ti tak chce zabránit, abys nepředal svůj život Pánu Ježíši. Nechce, aby ses stal Božím dítětem a nesl ovoce pro Boha. Avšak Bůh si to přeje, a proto tě dnes zve, abys přišel k Spasiteli a skrze Něho dosáhl odpuštění, pokoje s Bohem a věčného života.