2. leden

Pojďtež ke mně všichni, kteří pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.

Matouš 11,28

Mohu přijít k Pánu Ježíši takový, jaký jsem? Jestliže se tak tážeš proto, že jsi zneklidněn svými hříchy, můžeš si celým srdcem plně přivlastnit dnešní biblický verš.

Ale nejenže můžeš přijít takový, jaký jsi, nýbrž takový dokonce musíš přijít! Nebo si snad myslíš, že své hříchy můžeš smýt slzami, anebo je odčinit vlastními skutky? Boží slovo opakovaně říká: „Ze skutků zákona nebude ospravedlněno žádné tělo (=žádný člověk).“ (Řím. 3,20). To znamená, že nikdo se nemůže vykázat něčím, co by mu mohlo pomoci, aby ho Pán Ježíš přijal. Přijdeš-li k Němu s vírou, Bůh ti dá vše, čeho je třeba k tvému spasení.

Ztracený (marnotratný) syn, jehož návrat k otci nám Pán Ježíš líčí v podobenství v 15. kap. Evangelia Lukáše, přišel takový, jaký byl. A protože doznal svou vinu, otec ho políbil, oblékl ho do nádherných šatů, ozdobil jeho ruku zlatým prstenem, dal obuv na jeho nohy a přivedl ho k bohatě prostřenému stolu.

Také ona hříšnice, o níž je řeč v 7. kap. Ev. Lukáše, přišla k Pánu Ježíši toužíc po spasení a plačící nad svou vinou. Přišla taková, jaká byla. A slyšela z úst Pána slova: „Odpuštěni jsou tobě hříchové… Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdi v pokoji.“ (48. a 50. v.)

Bible jasně prohlašuje: „Jemu (tj. Pánu Ježíši) všichni proroci svědectví vydávají, že odpuštění hříchů vezme skrze jméno jeho všeliký, kdokoli uvěřil by v něho.“ (Skut. 10,43). Pospěš a jdi k Němu!

Lámechovi (viz 1. Mojž. 5,28) bylo 182 let, když se mu narodil syn, jemuž dal příznačné jméno: Noe (značí: „útěcha“, „odpočinutí“). Utěšení a odpočinutí bylo touhou lidských synů od chvíle, kdy naplnili zemi. Ale nebyla pravá útěcha, nebyl trvalý, zůstávající pokoj až do chvíle, kdy to oboje zaslíbil dát Pán Ježíš, a to ne jako nějakou zaslouženou věc nebo odměnu, nýbrž jako ničím nevázaný dar pouhé milosti.

Všechno lidské pokolení úpělo pod námahou a tíhou. Hledali rozptýlení, potěšení a povyražení, jen aby byl utlumen hlodající hlas svědomí. Jak mnohé srdce trpce pláče, zatímco oko se směje! Nosiči těžkých břemen a namáhavým lopocením ztrápení jsou všichni takoví, a v tichých chvílích se u nich probouzí touha: kdo mne vysvobodí, kdo mi dá klid?

Patříš dosud k této skupině lidí? Pán Ježíš tě zve, abys šel k Němu. Ty ses sice možná již tisícerými způsoby pokoušel sám vysvobodit, ale nepodařilo se ti to. Nechtěl bys pospíšit k Ježíši, dříve než zajde slunce milosti? On na tebe totiž čeká. Jeho přáním je vyprostit tě ze všech běd. Proč ještě váháš? Ježíšova láska má moc tě spasit, Jeho ruka je silná a věrná – On láme okovy hříchu a činí vše nové. Věř Jeho Slovu a pokoř se před Ním. On ti dá vzácný klid a odpočinutí.