V Epištole Galatským je 149 veršů. (Nesmíme zapomínat, že kapitoly a verše jsou vytvořeny lidmi a ne Božím Duchem Svatým. Když Pavel psal, nedělal ani kapitoly, ani verše, nýbrž psal pouze jeden dopis.) V těchto 149 verších nalézáme jméno Pána alespoň 45krát; a tak můžeme říci, že vpravdě velkým předmětem naší epištoly je Pán Ježíš Kristus.
Všimněte si také, kolikrát v této epištole nacházíme Kristův kříž:
„pohoršení kříže“ 5,11
„protivenství pro kříž“ 6,12
„Chlubím se… v kříži“ 6,14
„S Kristem ukřižován (nebo: přibit na kříž) jsem“ 2,20
„Viděli Krista ukřižovaného, vykresleného před sebou.“ 3,1
„Kteří jsou Kristovi, ti své tělo ukřižovali…“ 5,24
„Svět mi je ukřižován a já světu.“ 6,14
Uvidíme také, jak často Pavel mluví o smrti Krista a jak často ukazuje, že On je Boží Syn. Zmínku o Duchu Božím najdeme v této krátké epištole asi šestnáctkrát. Opět a opět čteme o zákonu a o obřízce a neobřízce. Sedmkrát čteme o milosti. Tato slova nám udávají téma epištoly. Jsou křesťané pod zákonem nebo pod milostí?
Shledáme, že epištola je rozdělena do tří velkých předmětů, ačkoliv je nesnadné, či nemožné, říci přesně, kde jeden končí a druhý začíná, neboť pisatel podvědomě přechází od jednoho k druhému, aniž by tu bylo nějaké jasné rozhraní. Epištola má šest kapitol a všeobecně můžeme říci, že na každý předmět jsou dvě kapitoly.
První dvě kapitoly tvoří z větší části historie Pavlova dřívějšího života; obrácení a styk s apoštoly v Jeruzalémě. V těchto kapitolách Pavel jasně ukazuje, že jeho autorita jako apoštola a také evangelium, které káže, k němu obojí přišlo přímo od Pána Ježíše Krista a nebylo mu dáno jiným apoštolem nebo nějakým člověkem.
Druhý oddíl, který nalézáme v kapitolách 3 a 4, nám podává učení týkající se mocných předmětů zákona a milosti.
Třetí oddíl, kapitoly 5 a 6, nám podává praktický život křesťana pod milostí, svobodného od otroctví zákona.
Jsou takoví lidé, kteří nám říkají: „Věříme v Krista samotného pro spasení, ale zákon potřebujeme jako ‚pravidlo života‘.“ Uvidíme, že Epištola Galatským má odpověď také pro takové.
Tato epištola je mocným mečem, kterého užil Martin Luther k útoku proti nepravdám svých protivníků. Říkával: „Epištola Galatským je moje epištola; zasnoubil jsem se s ní, je to moje žena.“
V přítomné době má tato epištola stejně tak velkou důležitost jako měla vždy. V každém lidském srdci je přirozená touha být pod zákonem. Každý z nás ví, že jsme hříšníci, a myslíme si, že zákon je způsob, jak potlačit hřích. Přirozené srdce nerozumí milosti; a nemůže věřit, že Bůh je „Bůh milostivý a lítostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství“ (Jonáš 4,2).
V přítomné době jsou tu tací, kdo učí zákon stejně jako falešní učitelé za dnů Pavla. Jsou tací, kdo říkají: „Prvotní formou křesťanství bylo právě židovství, trochu pozměněné, nebo s něčím málo přidaným.“ Epištola Galatským ukazuje jasně, že to je lež. Naopak, prvotní forma křesťanství je pravým opakem židovství. Tato epištola ukazuje, že je naprosto nemožné směšovat křesťanství a židovství; a přece vidíme, že právě to se dnes snaží lidé na všech stranách dělat. Tato epištola ukazuje, že křesťanství je KRISTUS: SAMOTNÝ KRISTUS, JENOM KRISTUS, s ničím přidaným.
Dnes je pro křesťany málo knih důležitějších, jsou-li vůbec, aby jim jasně rozuměli a měli je hlouběji ve svých srdcích ukryté, než je Epištola Galatským.
Všude dnes nacházíme ty, kdo kážou zákon jak slovem, tak i pomocí knih a časopisů. Dnes jsou tisíce lidí, kteří křesťanům říkají, že židovská sobota a nikoliv den Páně, den vzkříšení, je dnem, který mají zachovávat.
Epištola Galatským je mocný meč na obě strany ostrý, meč Ducha, kterým lze čelit tomuto falešnému učení. Děkujme Bohu, že nám dal Epištolu Galatským.