Z krátkého vylíčení, které jsme se snažili podat v minulé kapitole, pochopíte, jak velmi zahořklí byli Židé vůči Pavlovi a že nenáviděli jak jeho samého, tak i evangelium, které kázal, a že se mu vždycky snažili překážet a pronásledovat ho všemožným způsobem. Jestliže si pečlivě přečtete 13. a 14. kapitolu Skutků, budete jasněji rozumět Epištole Galatským, kde opět nalézáme Židy protivící se Pavlovi.
Židé, o nichž se mluví v těchto kapitolách Skutků, byli z největší části lidé, kteří nikdy nevyznali křesťanství, nýbrž nenáviděli Krista. Ale Židé, o kterých budeme číst v Epištole Galatským, byli vyznávajícími křesťany a říkali, že věří v Krista. Uvidíte, že Pavel je nazývá „falešnými bratřími, kteří se byli vloudili“ (Gal. 2,4). Obojí, tito i oni, o kterých čteme ve Skutcích, nenáviděli Pavla i jeho učení. Skutky 15,5 mluví o „některých ze sekty farizejské, kteří byli uvěřili“, kteří „povstali pravíce, že (křesťané z pohanů) musejí být obřezováni a aby jim bylo přikázáno zachovávati zákon Mojžíšův“. Vzpomenete si, že to byli farizeové, kdo se ustavičně protivili našemu Pánu Ježíši, když byl na zemi, a nyní je nalézáme stále se protivící pravdě Boží a Jeho služebníkům Pavlovi a Barnabášovi.
Tak vidíme, že Pavel ustavičně trpěl pronásledování od Židů, a to nejen od těch, kteří nikdy křesťanství nevyznali, ale naopak otevřeně nenáviděli a opovrhovali jménem Kristovým, nýbrž i od těch, kteří vyznávali, že jsou křesťany. Někteří z nich jimi snad skutečně byli a někteří byli určitě falešní.
Jestliže jste četli Epištolu Korintským, víte, jak se židovští učitelé snažili odvrátit shromáždění v Korintu od Pavla. Velká část Druhé epištoly se zabývá touto látkou a snaží se Korintským prokázat skutečnost jeho poslání. Ve 2. Timoteovi 1,15 slyšíme Pavla v úzkosti volat: „Víš snad o tom, že se odvrátili ode mne všichni, kteří jsou v Azii.“ To znamenalo všechny ty, kteří byli v provincii Asie na západním konci té části, kterou nyní nazýváme „Malou Asií“. Zahrnovalo to shromáždění v Efezu, kde Pavel pracoval tři roky (Sk. 20,31), v Troadě, v Kolosis a mnoho jiných shromáždění. Když Pavel píše shromáždění ve Filipis, říká: „Varujte se rozřízky“ (tj. lidí, kteří kladou důraz na obřízku a tím působí roztržku v církvi – poznámka k Žilkově překladu NZ; Fil. 3,2 – kral.: „vizte roztržku“). To je pohrdavé jméno pro ty, kteří učili spasení ze skutků.
Uvidíte, jak ustavičně, jak mocně a jak hořce se tito židovští učitelé stavěli proti Pavlovi a jeho učení o čisté milosti. Uvidíte, jak úspěšně tito zlí lidé odvraceli mnohé pohanské křesťany pryč od apoštola, skrze jehož práci nalezli Pána. Pavel psal Epištolu Galatským proto, aby čelil útoku těchto zlých lidí proti shromážděním v Galacii. Učili křesťany, že když opustili modlářství a pohanství, a když byli pokřtěni (a tak se dostali do styku s křesťanským shromážděním), je potom nezbytné, aby byli obřezáni a aby dodržovali zákon, neboť jinak pohané nemohou být spaseni. Viz Skutky 15,1 a 24.
Tito lidé nyní přišli ke shromážděním v Galacii a snažili se odvrátit křesťany jak od apoštola Pavla samého, tak i od pravd, kterým učil. Říkali, že Pavel ve skutečnosti není apoštol a že nemá zmocnění od apoštolů v Jeruzalémě ani pro své učení, ani pro své dílo.
Musíte jasně rozumět rozdílu mezi evangeliem, které kázal Pavel, a mezi učením těchto Židů, kteří se mu vždycky protivili. Pavel kázal, že „Kristus umřel za hříchy naše podle Písem, a že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem“ (1. Korintským 15,3,4). Pavel kázal, že jsme „ospravedlněni zdarma milostí Jeho, skrze vykoupení, které je v Kristu Ježíši“ (Řím. 3,24), a že „ze skutků zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před obličejem Jeho“ (Řím. 3,28). Pavel také od okamžiku, kdy byl obrácen, „hned v školách kázal Krista, že On jest Syn Boží“ (Sk. 9,20). V Janu 5,18 čteme o Pánu Ježíši: „Tedy Židé ještě víc proto hledali Ho zamordovati, že netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.“ Židé až do dneška jasně rozumějí tomu všemu, co znamená učit, že Ježíš je Boží Syn, a nenávidějí toto učení celým svým srdcem a duší. Božství Krista je jimi napadáno; a my uvidíme, jak Pavel tomuto útoku v Epištole Galatským čelí.
Tito židovští učitelé přinášeli poselství velmi odlišné od poselství apoštola Pavla. Říkali: „Nedáte-li se obřezati podle způsobu Mojžíšova, nemůžete býti spaseni.“ (Sk. 15,1) Dále říkali, „že musejí obřezováni býti (věřící z pohanů), a aby jim bylo přikázáno zachovávati zákon Mojžíšův“ (Sk. 15,5).
Pochopíte, že tato učení jsou právě opačná. Jestliže jedno je pravda, pak druhé je falešné. Pavel kázal Syna Božího (Gal. 1,16). Kázal spasení skrze Krista samotného, a jenom skrze Krista. Tito lidé trvali na tom, že samotný Kristus nás nemůže spasit a že prostá víra v Krista není dost, aby nám dala spasení. Porozumíte, že tito Židé takto útočili proti Pánu Ježíši Kristu samému a Jeho dílu na kříži. On zvolal: „Dokonáno jest.“ Ale tito lidé říkali: „Ne, musíte přidat obřízku a zákon.“ Pochopíte, že toto učení útočilo na samé základy křesťanské víry. Jestliže jejich učení je pravé, nikdo by nemohl být spasen. Kristus zemřel bez účelu. Tito falešní učitelé věděli dobře, že Pavel více než kdo jiný učil spasení skrze samotnou víru a že to byl on, kdo odmítl dovolit, aby pohané byli postaveni pod zákon. Dívali se na Pavla, když se odmítl podvolit, byť jen na hodinu, jejich učení o obřízce. Viděli pohana Tita, jak přišel neobřezán do Jeruzaléma a tak tam byl přijat apoštoly a shromážděním, a viděli své vlastní falešné učení ukázané v jeho pravém světle. Žádný div, že Pavla nenáviděli a že na něho ustavičně útočili, snažíce se podkopat jeho autoritu a dokázat, že ve skutečnosti není apoštol.
Z těchto důvodů shledáme Epištolu ke Galatským přísnější a tvrdší než kteroukoliv jinou epištolu. Je pozoruhodné, že Pavel byl více znepokojen kvůli Galatským, kteří se stavěli pod zákon, než kvůli Korintským, kteří se skutečně chovali velmi špatně. Jedni útočili proti Kristu a Jeho dílu, druzí dovolovali tělu, aby bylo v činnosti. Nechce jít do Korintu, ale říká o nich všechno dobré, co může, aby je přivolal zpět k praktickému životu, který by byl podle Krista. Ale Galatským neříká ani jedno milostivé slovo (kromě poselství o milosti a pokoji, kterým začíná všechny své epištoly, a závěrečného poselství o milosti). Nejsou tu pozdravy jednotlivým věřícím. Není tu ani jedno slovo o lásce, která naplňovala jeho srdce. Vše je přísné a tvrdé.
Nesmíme si myslet, že Pavel byl tvrdý nebo že byl v neprávu, když takto psal. Nepřítel se snažil zkazit základy křesťanství a odpověď musí být přísná. Musíme mít na paměti, že každé slovo této malé knížečky Galatským bylo „vdechnuto“ Duchem Svatým. Bůh použil Pavla, aby psal slova, ale byl to Bůh sám, kdo Pavlovi řekl, co má psát, a kdo nám tu knihu dal.
Boha to stálo Jeho jednorozeného Syna, aby nám přinesl toto velké spasení, a On nechce dovolit falešným učitelům, aby nám je brali. Myslíte, že Bůh mohl dovolit učení, které znamenalo, že Kristus zemřel pro nic? A „jestliže je spravedlnost ze zákona, potom Kristus zemřel pro nic“ (Gal. 2,21). Z tohoto důvodu je zcela správné, že Epištola Galatským je přísná a tvrdá.
Mnoho lidí si dnes myslí, že není správné se stavět proti bludu, říkají: „Kaž pravdu, ale s nikým se nepři.“ Jeden z nejpopulárnějších učitelů našich dnů říká: „Nechte trpět Boží pravdu, ale nenechte trpět lásku.“ To je ďáblovo učení, nikoliv Boží slovo. Bůh říká: „Musil jsem vám psáti, vás napomínaje, abyste statečně bojovali o víru, kteráž jest jednou dána svatým.“ (Judy 3) A přesně to činil Pavel v Epištole Galatským.
Ode dnů Kaina až do dneška se lidé vždy snažili nahradit spasení skrze krev – skrze smrt zástupce, spasením ze svých vlastních skutků. Kain věděl, že hřích znamená smrt, ale přišel k Bohu s obětí bez krve – bez smrti. Abelovou obětí byl beránek – beránek, který zemřel místo něho. Ve světě jsou dnes ve skutečnosti jenom dva způsoby spasení. Boží způsob a lidský způsob. Boží způsob je spasení skrze smrt Pána Ježíše místo nás hříšníků. Je zdarma, bez skutků. Lidského způsobu mohou být různé formy, ale podstata všech je tato: všechny učí spasení skrze skutky. To je pravda jak v Číně, kde se lidé snaží dosáhnout spasení pálením kadidla a klaněním se modlám, vegetariánskými sliby nebo konáním dobrých skutků, tak i v Anglii a Americe, kde se lidé snaží dosáhnout spasení tím, že zachovávají deset přikázání, dělají to nejlepší, co mohou, a dávají chudým, nebo zpovědí a pokáním. Všechno to jsou skutky člověka a jedno je tak bez užitku jako druhé. Všechny stejně přinášejí prokletí a všechny stejně končí v pekle.
Neklamte se, milí přátelé. Spasení skrze skutky je ďáblův způsob spasení. Je to padělek. Je to falešné. Vede vás to k zahynutí a nezáleží na tom, zda se svěřujete deseti přikázáním, anebo němým namalovaným modlám. Uvidíme, že vzhledem ke spasení to Bůh dává k sobě, jedno je stejně tak neužitečné jako druhé.
Neklamte se. Falešní učitelé, kteří zaváděli Galatské křesťany, mají dnes množství potomků a dnes se zrovna tak horlivě snaží zavádět lidi, jako to činili za starých dnů. Proto pozor!
Ale kdyby tito židovští učitelé měli číst tato slova, tu by řekli: „Nejste spravedliví. My se nechceme důvěřovat zákonu místo Krista. My učíme, že je nezbytné věřit v Krista. Jenom učíme spasení skrze Krista A zákon. Věříme v Krista A obřízku.“ Ale uvidíme, že Duch Boží nechce dovolit, aby něco bylo přidáno ke Kristu a Jeho dílu. Spasení je skrze Krista samotného nebo není vůbec. Kristus A něco jiného není spasením vůbec. A my uvidíme, že to přináší prokletí a nikoliv požehnání. Epištola Galatským je Boží odpovědí na toto učení o Kristu A něčem dalším.
V našich dnech je toto učení velmi obvyklé. Dokonce když jsem psal, dal mi jeden přítel do ruky knihu, přitažlivě tištěnou jasnými barvami a nabízenou za nízkou cenu. Tato kniha troufale učí, že spasení je jenom skrze smrt Krista A deset přikázání. Toto je učení falešných učitelů v Galacii a Bůh všem takovým říká: „Prokletý buď!“ Jak mnozí kazatelé a učitelé v Číně, někteří dokonce praví křesťané, říkají svým posluchačům: „Věř v Krista A zachovávej zákon!“ - „Věř v Krista A dělej, co můžeš nejlepšího!“ - „Věř v Krista A DĚLEJ něco kromě toho!“. Jeden přítel mi ani ne před týdnem řekl: „Snažím se dodržovat zákon, abych byl spasen, A důvěřuji v Krista, že mi odpustí, kdykoliv ho poruším.“
Bůh takovým učitelům říká: „Prokletý buď!“ Opět mi dovolte opakovat: Toto je ďáblův způsob spasení. Toto končí v jezeře ohnivém. Boží způsob spasení je tento: KRISTUS a jenom KRISTUS. Kristus vykonal celé dílo. „Je dokonáno!“ Pro mne není k vykonání zanecháno nic, jen abych je přijal a děkoval Bohu.