5      Tisícileté království

Velká část Starého zákona a mnoho míst v Novém zákoně obsahují proroctví o tomto království. Všechna se naplní, až Kristus, Boží Syn, na zemi zřídí království pokoje.

      5.1      Jak bude zřízeno království?

Osobním zjevením a mocným zásahem Ježíše Krista v doprovodu Jeho svatých andělů a nebeských vykoupených (Micheáš 5,1–8; Matouš 25,31; Zjevení 19,11 – 20,4).

      5.2      Kdo vejde do království?

Nejprve všichni Izraelité, kteří v okamžiku zjevení Pána budou žít na zemi a uznají Ho a přijmou jako Mesiáše (Jeremjáš 31; Ezechiel 37,21–28).

Lidé z ostatních národů budou při Jeho příchodu ve slávě posouzeni (soud živých). Všichni, kteří aktivně podporovali věrný ostatek z Izraele, rovněž vejdou do království (Matouš 25,31–40).

Jsou to tedy všichni, kteří přijali evangelium království a během doby soužení nezemřeli jako mučedníci.

Nevěřící, kteří ještě nezahynuli skrze soudy, nevejdou do království. Pán jim při soudu živých řekne: „Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, který je připraven pro Ďábla a jeho anděly!“ (Matouš 25,41) Více o věčném odsouzení bezbožných viz kapitola 6.

      5.3      Jak dlouho bude trvat království?

Království bude trvat 1000 let. Toto časové období je ve Zjevení 20,2–7 zmíněno šestkrát. Těmto 1000 rokům je třeba rozumět doslovně, jako ve Zjevení jmenovaným 1260 dnům, 42 měsícům a 3⅟₂ rokům ( 3.1; 3.7). Po uplynutí této doby Kristus vrátí království Bohu (1. Korintským 15,24), a to naprosto nedotčené a neporušené ( 5.9). V tomto smyslu nebude mít království žádný konec (Daniel 7,14).

      5.4      Jaké budou hlavní charakteristiky Kristovy vlády v Tisíciletém království?

      5.5      Bude během Tisíciletého království existovat hřích?

Ano, ale jen v ojedinělých případech a hned bude souzen (Žalm 101,8). Lidská přirozenost jako taková zůstává nezměněná: Bude vždy schopná hřešit. Ale bude to výjimečný případ, protože Satan už nemůže svádět ( 5.4).

      5.6      Bude na zemi doslovně existovat království?

Zcela jistě. Řeči Bible není možné rozumět jinak. Starý zákon obsahuje mnoho dosud nenaplněných zaslíbení, že Izrael bude shromážděn a že Mesiáš bude vládnout na zemi (Jeremjáš 31,10; 32,37; Izajáš 11; 24, 23).

Tyto sliby se doslova splní. Nebyly však naplněny „duchovně“ v církvi ( 1.4). To je zřejmé z různých míst Nového zákona, která byla napsána po Letnicích. Zcela jasně ukazují, že naplnění v té chvíli bylo stále ještě v budoucnosti, a tedy nenastalo utvořením církve: Skutky 3,19–21; Římanům 8,19–23; 1. Korintským 4,8; 15,25; 2. Korintským 3,14–16; Efeským 1,10; Koloským 1,20; Filipským 2,9–11.

      5.7      Je to skutečně tak důležité?

Ano, a to alespoň ze tří důvodů:

1) Kristus musí být ctěn a uznán právě na tom místě, kde kdysi byl odmítnut. Tak tomu bude teprve v budoucím království pokoje (Izajáš 52,14.15; Filipským 2,8–11).
2) Boží plán s touto zemí se musí naplnit. Nad celým stvořením má totiž vládnout člověk (1. Mojžíšova 1,28). Žel, že první člověk upadl do hříchu a stvoření bylo uvrženo do velké bídy. Přesto se Boží plán naplní: Ježíš Kristus, pravý „Syn člověka“, zaujme toto místo vlády v Tisíciletém království (Žalm 8,5–9).
3) Bůh dodržuje své sliby. Svému izraelskému lidu zaslíbil, že ho přivede zpět do země, ze které byl vyhnán a rozptýlen mezi národy. Dále jim zaslíbil, že Mesiáš tam bude vládnout nad celým izraelským národem. Jeho sliby nejsou zrušeny. Komu by se vůbec jinak mohlo dostat požehnání? „Dary milosti a Boží povolání jsou neodvolatelné.“ (Římanům 11,29)

      5.8      Jak se křesťané účastní Tisíciletého království?

Jako spoludědicové Kristovi budou v království zaujímat úkol správy (Efeským 1,10.11; 2. Timoteovi 2,12; Hebrejům 12,22; Zjevení 5,10; 20,4). Proto je církev ( 1.4) v Tisíciletém království popsána jako město (Zjevení 21,9.10). Zatím co Jeruzalém bude tvořit pozemské sídlo vlády, církev bude hlavní nebeskou centrálou této správy (Zjevení 21,24.26).

      5.9      Co se stane na konci Tisíciletého království?

Dojde k poslední vzpouře. Satan bude na krátký čas propuštěn a svede národy, které bydlí daleko od Jeruzaléma, k tomuto povstání. Zaútočí na Jeruzalém, pozemské správní centrum království pokoje. Ale Bůh zasáhne a nechá sestoupit oheň z nebe (Zjevení 20,7–9).

Kristus naprosto nedotčené království opět vrátí Bohu (1. Korintským 15,24; 5.3).