Viděli jsme, že při uchvácení všichni věřící opustí zem. Jak to pak bude na zemi? Bůh uskuteční ta mnohá, ještě nesplněná proroctví – zvláště vzhledem k izraelskému lidu. Nejprve postihnou zemi hrozné soudy („doba soužení“). Potom se zjeví Kristus (→ kapitola 4) a zřídí na zemi své království (→ kapitola 5).
Abychom si mohli budoucí dobu soužení správně zařadit do biblických proroctví, budeme se nyní obírat Danielem 9.
V Danielovi 9,24 čteme: „Pro tvůj lid a pro tvé svaté město je vyděleno sedmdesát sedmiletí (týdnů) k zadržení té věrolomnosti a ke zpečetění hříchů i k usmíření zvrácenosti, též ku přivedení věčné spravedlnosti.“
Míněno je 70 period (období) sedmi let. Myšlenka na týdny let nebyla pro Židy ničím novým: Každý sedmý rok byl sobotní rok a každý 50. rok byl milostivým létem (3. Mojžíšova 25,1–13).
Toto období 490 let uběhne, až Bůh pro Izrael s Tisíciletým královstvím uvede neproměnnou spravedlnost. Toto období ale je přerušeno dobou milosti (→ 3.3).
Daniel předpověděl, že od okamžiku příkazu k opětnému vystavění Jeruzaléma uplyne 69 týdnů (69 x 7 = 483 let), než přijde Mesiáš, že ale bude „vyhlazen“ a „nebude mít nic“ (Daniel 9,26). To se už naplnilo úžasně přesně, když byl Kristus zavržen a ukřižován (→ 1.3).
70. týden je od předcházejících 69 jasně oddělen (Daniel 9,26.27). Musí být ještě budoucí, neboť:
Po uchvácení, tj. poté, co všichni věřící budou z tohoto světa vzati (→ 2.3). Pak nastane týden, tedy sedm let soužení. Tato „doba soužení“ je v Bibli často dělena na dvě poloviny, každá trvá 3⅟₂ roku, zvláště ve Zjevení (→ 3.7).
Říká nám to Bible. Prorok Jeremjáš mluví o „době soužení pro Jákoba“ (Jeremjáš 30,7). Daniel prorokuje: „A nastane čas soužení, k jakému nedošlo, co jsou národem, až do onoho času.“ (Daniel 12,1) Mluví o tom i Pán Ježíš: „Tehdy bude velké soužení, jaké nenastalo od počátku světa až do nynějška, a nikdy již nenastane.“ (Matouš 24,21)
Ve druhé polovině Danielova 70. týdne (→ 3.1 – 3.4). Tato druhá polovina posledního týdne let je popsána výrazy
které vyjadřují těch 3⅟₂ roku.
V průběhu prvních 3⅟₂ let postihnou zemi soudy Boží prozřetelnosti (hlad, války atd., viz Zjevení 6). Posledních 3⅟₂ roku bude ještě horších – doba neobyčejných útrap: „Tehdy bude velké soužení, jaké nenastalo od počátku světa až do nynějška, a nikdy již nenastane.“ (Matouš 24,21) To bude to „velké soužení“.
Toto soužení bude vycházet především od židovského Antikrista (→ 3.20) a od vlády obnovené Římské říše (→ 3.19). Dodatečně postihne zemi přímý Boží soud (viz Zjevení 8 – 19).
Mnozí učí, že věřící, kteří tvoří církev (→ 1.4), budou muset projít dobou soužení. Co ale učí Bible?
Všechna místa Bible, která se zmiňují o době soužení, mají jeden společný bod. Věřící, kteří prožijí soužení, nepatří k církvi, to znamená, že to nejsou křesťané.
Ovšemže ano. Pán Ježíš řekl svým učedníkům: „Ve světě máte soužení.“ (Jan 16,33) Všeobecně platí: Kdo chce ve víře následovat Pána Ježíše, bude prožívat těžkosti, dokonce soužení, protože svět je vůči Kristu nepřátelský. Takové těžké situace jsou ale něco jiného než „velké soužení“.
Oddíl ve 2. Tesalonickým 1,4 – 2,3 vysvětluje, že utrpení, které prožívali křesťané v Tesalonice, bylo něco jiného, než je budoucí „doba soužení“, která je úzce spojena se „dnem Pána“ (→ 4.7).
V nebi. Průběh události ve Zjevení nám to vysvětluje:
Ne, rozhodně ne. Apoštol Pavel ve 2. Tesalonickým 2,11.12 prohlašuje: „Proto na ně Bůh pošle mocné působení bludu, aby uvěřili lži a aby všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale nalezli zalíbení v nepravosti, byli tak odsouzeni.“ Kdo slyšel evangelium milosti, ale odmítl je, „uvěří lži“ a bude „odsouzen“.
Proto to vážné varování: „Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce.“ (Hebrejům 4,7)
Většina lidu odpadne od Boha a bude následovat svého vůdce Antikrista (Jan 5,43; → 3.20). Jen malá část národa („ostatek“; → 3.14) se obrátí k Bohu, bude očekávat ohlášeného Mesiáše a odmítne Antikrista. To jim v této době přinese mnoho utrpení (Matouš 24,9–30). Avšak Pán oddělí tuto malou skupinu věřících pro sebe. Někteří z nich budou zabiti a někteří budou ochráněni přes všechna utrpení.
Izajáš prorokoval o budoucím dnu, ve kterém „ostatek Izraele“
Tento ostatek bude během doby soužení trpět hroznými pronásledováními (Zjevení 12,13.17). Ale tito věřící vyznají své hříchy a uznají Krista za pravého Mesiáše (Izajáš 53; Zacharjáš 12,10). Jejich zkoušky duše jsou působivě popsány v Žalmech. Zároveň budou v celém stvoření kázat evangelium království (Matouš 24,14; → 3.15). Ostatek je menší než celek, nese ale znaky originálu a představuje celek. Proto tímto výrazem není míněno něco méněcenného. Bůh si váží menšiny, která udržuje pravé charakterové znaky Božího lidu.
Evangelium království ohlašuje nadcházející příchod Ježíše Krista jako Mesiáše, představuje Jeho autoritu a vyzývá k pokání.
Jan Křtitel už ohlašoval přicházející království: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebes.“ (Matouš 3,2) Pán sám kázal evangelium království (Matouš 4,23). Ale byl od svého lidu jako Mesiáš odmítnut a ukřižován.
Proto Pán ve své velké prorocké řeči na Olivové hoře předpovídá, že toto evangelium království bude v budoucnosti opět zvěstováno (Matouš 24,14), a to věřícím ostatkem (→ 3.14).
Ne v nějakém omezeném okruhu, nýbrž „po celém světě“ bude kázáno „na svědectví všem národům“, „a tehdy přijde konec“. Poslední věta jasně ukazuje, že toto celosvětové zvěstování o přicházejícím království se bude dít na konci, to znamená krátce před zjevením Pána v moci (→ kapitola 4).
Někteří Židé uvěří tomuto evangeliu a tak budou připojeni k ostatku. Také velký počet lidí různých národností, kteří neslyšeli evangelium milosti, vírou přijme toto poselství (Zjevení 7,9–17).
Uprostřed 70. týdne (po 3⅟₂ letech doby soužení) dojde ke čtyřem důležitým událostem:
Satan bude potom na zemi bojovat proti všemu, co je od Boha, a zavede jím diktované oslavování lidí. Mocnář Římské říše bude vykonávat Satanem inspirovanou vládu. Antikrist nahradí židovskou a křesťanskou víru satanským náboženstvím
Tři hlavní osoby jsou:
K tomu ještě přistupuje „král severu“ (Asýrie; → 3.21), „král jihu“ (Egypt), král krajního severu (Rusko) a velká armáda z východu, snad Čína (vojsko čítající 200 milionů mužů, viz Zjevení 9,16).
Drak se objevuje ve Zjevení 12 jako „znamení“ (verš 3). Představuje Satana (verše 7–9), který bude uprostřed 7leté doby soužení svržen z nebe na zem (→ 3.16). Nato bude na zemi následovat velké soužení (→ 3.7), trvající 3⅟₂ roku.
Satan nenávidí Krista („dítě-syna“; verš 5) a Jeho lid (Izrael, představovaný ženou, která porodila; verš 1). Proto drak pronásleduje Izrael, resp. židovský ostatek (→ 3.14; viz verše 13–17).
Potom je drak svázán a na 1000 let, tj. po dobu Tisíciletého království (→ kapitola 5) zavřen v propasti (Zjevení 20,1–3). Nakonec je uvržen do jezera ohně (Zjevení 20,10).
Jeho popis nalézáme hlavně ve Zjevení 13,1–8.
Antikrist bude během doby soužení vůdcem Židů. Toto je jeho popis v Danielovi 11,36–39:
Antikrist svede většinu Izraele k odpadnutí od „Boha jejich otců“. Bible ho nazývá
Zjevením Pána v moci a slávě (→ kapitola 4): „Ihned po soužení oněch dnů se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebes se zatřesou. Potom se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tehdy se budou bít v prsa všechny kmeny země. A uvidí Syna člověka přicházejícího na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou.“ (Matouš 24,29.30)