Je dosti divné, že tytéž učedníky nalézáme, jak spí v temných hodinách smrtelného boje našeho Pána v getsemanské zahradě. Spali v přítomnosti slávy a spali v blízkosti kříže. Lidské přirozenosti není možné vejít do obecenství s tím prvním ani s oním druhým. A přece jim náš drahý Pán v obou případech nic nevyčítá, pouze to, co říká na adresu toho učedníka, jenž mezi nimi nejvíce vynikl – jenž mezi nimi nejvíce spoléhal na sebe: „Tedy ani jednu hodinu jste nemohli se mnou bdít?“ (Ev. Matouše 26,40). Pán dobře znal všechny, kteří s Ním měli co činit; věděl, že „duch sice je hotov, ale tělo slabé“ (41.v.). Laskavý Mistře, Tys byl vždy hotov vycházet shovívavě vstříc Svým slabým učedníkům, a řekls: „Vy jste ti, kteří jste se mnou vytrvali v mých pokušeních“ (Ev. Lukáše 22,28). Řekls to těm, kteří spali na hoře, kteří spali i v zahradě, a zapřeli Tě a opustili ve chvíli Tvé největší úzkosti!