Snad bude dobře upozornit na námitku, jež by mohla být vznesena k tomu, co odvozuji z činů proroka. Někdo totiž může namítnout, že Eliáš byl vzbuzen ve zvláštním úseku dějin Izraele a ke zvláštnímu účelu a že jakmile bylo toho cíle dosaženo, musil tu být nástroj jiného rázu. To je ovšem pravda. Ale bylo by těžké nevšimnout si Eliášovy netrpělivosti, protože věci se nevyvinuly tak, jak očekával. Boží uložení a činy člověka jsou dvě velice odlišné věci. Služba Eliáše Tesbitského samozřejmě měla své zvláštní místo v dějinách národa, a potom mohlo být třeba jiného druhu služby; ale tím vším zůstává nedotčena otázka ducha a činů, které ten prorok ukázal. Jozue mohl být nutným nástupcem Mojžíše, ale bylo to pro Mojžíšovu ukvapenost, že mu bylo zakázáno překročit Jordán (4.Mojžíšova 20,12).