pondělí 14. prosinec

Vám se dnes narodil Zachránce, který je Kristus Pán, v městě Davidově.

Lukáš 2,11

Nejznamenitější vánoční poselství

Představte si, že dostanete dopis z Austrálie. Ale nikoliv poštou – odesílatel poslal na dlouhou cestu s dopisem zvláštního kurýra. Kdo by asi nechal takový dopis ležet bez povšimnutí?

Také vy a já jsme obdrželi takové poselství. Nebylo nám však sděleno nějakým dopisem, nýbrž jednou osobou. A odesílatelem je sám Bůh. Abychom mohli Jeho poselství přijmout a porozumět mu, vydal se Ježíš, Boží Syn, na „cestu“ z nekonečného světa nebes do našeho malého a temného světa. To malé děťátko v jeslích v Betlémě nebyl nikdo jiný než Boží Syn, který se stal člověkem.

Jméno dítěte „Ježíš“ – jež znamená: „Bůh je spása“ – bylo stanoveno ještě před Jeho narozením. Později Ježíš řekne, že přišel vyhledat a zachránit, co je ztraceno (viz Lukáš 19,10). To je první část vánočního poselství: My potřebujeme Spasitele, protože kvůli našim hříchům jsme ztraceni. Bůh je svatý. Nenávidí hřích a nemůže být vůči němu tolerantní. A poněvadž je také absolutně spravedlivý, musí každý hřích potrestat.

Avšak, „Bůh neposlal [svého] Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby byl svět skrze něj zachráněn.“ (Jan 3,17) – to je druhá část poselství. Bůh je láska. Abychom této lásce rozuměli, musíme od jeslí popojít o 33 let dál – ke kříži na Golgotě. Tam lidé Ježíše ze závisti a v nenávisti ukřižovali. Avšak na tomto kříži se děje něco dojemného: Ježíš, který byl zcela bez hříchu, podstupuje dobrovolně a zástupně za cizí hříchy Boží soud. „Na něho dolehl trest pro náš pokoj“ (Izajáš 53,5 dle pozn.) Nyní obdrží každý, kdo v Něho věří a prosí Boha o odpuštění, věčný život. – Není toto tím nejznamenitějším vánočním poselstvím?