pátek 11. prosinec

Ježíš mu odpověděl: „Co já činím, nyní nevíš, potom však to poznáš.“

Jan 13,7

Nástěnný koberec

Pozoruji, jak nějaký tkadlec tká nástěnný koberec vypnutý na tkalcovském stavu. Ze zadní strany je vidět jen pestrá spleť, více nebo méně dobře zauzlovaných nití různé délky. Vůbec nic nenasvědčuje tomu, jak má hotové dílo jednou vypadat. Tkadlec sedí na druhé straně a má před očima vzor koberce. Na jeho straně jsou nitě pečlivě utříděné a harmonicky uspořádané. Tady nejsou žádné uzlíky, žádné volné konce, zde se již ukazuje velkolepý vzor pilné rukodělné práce – dílo umělce.

Také v mém životě mi připadá mnoho věcí neuspořádaných a zmatených. Já však vidím pouze zadní stranu, Bůh ale vidí tu přední. A Jemu mohu cele důvěřovat. On je božský tkadlec, který má dobrý záměr a s moudrostí a trpělivostí ho uskutečňuje. Sedí za tkalcovským stavem mého života. Stará se o to, aby se každá zkouška víry proměnila v chvalozpěv. U Něho jednou budu vidět svůj život z Jeho strany. A potom budu Jeho, který pro mě chtěl vždy jen to nejlepší, věčně obdivovat a chválit.

U tkalcovského stavu všeho žití tvého – / Bůh sedí u něj, utváří a tká

předivné vzory, On drží všechny nitě / smysluplně tvoří, v tom zalíbení má.

A když snad divné cos’ zdáti se ti může, / On rukou pevnou člunkem nitky spřádá,

ta Boží ruka nikdy nepoklesne, / člunek žití tvého vždy pevně ovládá.