sobota 5. prosinec

Vždyť když se dějí tvé soudy na zemi, obyvatelé světa se učí spravedlnosti.

Izajáš 26,9

Nejvyšší instance

Lidstvo si to se spravedlností dělá těžké. Ano, ve světě je tak mnoho rozdílných pojetí spravedlnosti. Jak je dobře, že můžeme žít v právním státě a nejsme vystaveni zvůli jednotlivců! Absolutní spravedlnost však nikdy nebude ani v právním státě. „Spravedlnost zůstává nikdy nekončícím úkolem“ – ideálem.

Když byla kritizována rozhodnutí soudů, právníci na to často odpovídali, že mohli použít pouze platné právo. Při hledání skutečné spravedlnosti je tedy potřeba hledět nahoru. A tím není míněn Ústavní soud, nýbrž „Nejvyšší instance“, která stojí nad tímto vším.

Na pohledu „nahoru“, tam kde vládne spravedlivý Bůh, záleží. Někteří však namítají, že Bůh se o všechno to bezpráví na zemi nestará. A skutečně: okamžik, kdy „se dějí Tvé soudy na zemi“, jak to dnešní verš říká, ještě nenastal. Bůh lidem ještě dává možnost obrátit se zpět k Němu, Jeho soudy však přijdou.

Ohlédněme se ještě jednou zpět ke kříži Golgoty, kde Boží Syn trpěl a zemřel. On byl ten spravedlivý a bezhříšný, ale lidé Ho zahrnuli kousavým posměchem a zle s Ním naložili. Bůh k tomu mlčel. Bylo to spravedlivé? – Potom s Ním velký Bůh zúčtoval za cizí viny. Ještě jednou: Bylo to spravedlivé?

Kdo Bohu dozná, že je ztracený hříšník, ten skrze víru pozná: Tenkrát v Božím soudu Kristus zaujal mé místo. Bůh byl spravedlivý, když Ho potrestal, a Bůh je spravedlivý, když odpouští těm, kteří si pro sebe vírou činí nárok na Kristovu smírčí oběť. – Ti ostatní poznají spravedlnost později.