středa 2. prosinec

Nebesa vypravují o Boží slávě; obloha vypovídá o díle jeho rukou… Není to řeč, nejsou to slova, jejich hlas není slyšet.

Žalm 19,2.4

Tiší svědkové

Vesmír mlčí – a přece „vypravuje“ o Boží slávě:

• „Promlouvá“ skrze hvězdy; dnes se jejich počet odhaduje na 10²⁵, tedy jedna 1 s 25 nulami!
• „Promlouvá“ skrze svou prázdnotu: „Pokud bychom do obrovské katedrály vložili tři zrnka písku, byla by zaplněna více pískem než vesmír hvězdami.“ Tak to popsal fyzik James Jeans (1877–1946).
• „Promlouvá“ skrze velikost hvězd: Jen Země by se do Slunce vešla více než milionkrát.
• „Promlouvá“ skrze nepatrnost Země: Ze vzdálenosti 6 miliard kilometrů je jen „muší trus o velikosti pixelu“ řekl astronom Norbert Pailer.
• „Promlouvá“ skrze krásu: Lze v něm vidět galaxie, které vypadají jako hvězdokupy nebo spirály, jsou tu barevné mlhoviny a kulové hvězdy nebo jiné umělecké formace. Žádná hvězda se nepodobá druhé!
• „Promlouvá“ skrze život: Pokud by Země byla menší nebo větší, dále nebo blíže Slunci, tak by život na naší Zemi nebyl možný.
• „Promlouvá“ skrze komfort: Žijeme na zemské kůře. Jen o pár kilometrů výše bychom zmrzli a o několik kilometrů hlouběji bychom shořeli. Proč jen je naše Země tak přátelská k životu?

Hvězdy mlčí – a přece jsou výmluvnými svědky o moci Stvořitele, v kterého musíme věřit.