úterý 1. prosinec

I vás, když jste byli mrtvi v proviněních …, [Bůh] spolu s ním [Ježíšem] obživil, když nám všechna provinění odpustil.

Koloským 2,13

Hospodine, pospěš mě zachránit!

Izajáš 38,20

Moje cesta k Bohu

Cílem mého života – stejně tak jako mnoha jiných – byla zábava. Moji přátelé a já jsme se chtěli osvobodit od starých omezení a tabu … Tato touha po svobodě určovala naše chování, pokud jde o alkohol, drogy a sex. Když se ohlédnu zpět, připouštím, že naše domnělá „svoboda“ pouze maskovala náš nedostatek jistoty a přesvědčení. Věřili jsme, že jsme svobodní, ale ve skutečnosti nás ovládaly myšlenky naší skupiny. To mi plně došlo, když jsem otěhotněla. Teď jsem měla neustále pocity viny a trpěla jsem depresí. Nakonec jsem poznala, že pro život jsem si zvolila špatnou cestu. Bylo mi však také jasné, že nejsem schopná se sama osvobodit. Tak beznadějně jsem se ještě nikdy necítila.

Ve Své dobrotě to Bůh vedl tak, že jsem bydlela u křesťana. Začala jsem číst Nový zákon. Vzpomněla jsem si na to, co jsem se ve svém dětství naučila o Bohu a Bibli. Byla jsem dojata osobou Ježíše, který volá všechny lidi k sobě a nabízí jim odpuštění a spásu, jen když jsou ochotni Ho následovat. Avšak Jeho následování znamenalo radikální rozhodnutí: Šlo o celý můj život – celé mé bytí. Musela jsem se obrátit, své hříchy správně nazvat a učinit nový začátek.

Prosila jsem Ježíše Krista, aby se stal mým Zachráncem a Pánem, a On mne přijal. Skrze Něho jsem se stala novým člověkem. Boží láska a Jeho odpuštění zahladily mou hořkost a vinu a já jsem jako dar obdržela radost a pokoj v srdci.