pátek 27. listopad

My však hlásáme Krista ukřižovaného: Židům pohoršení, pohanům bláznovství, ale těm, kteří jsou povoláni, Židům i Řekům, Krista – Boží moc a Boží moudrost.

1. Korintským 1,23.24

Úpadek poselství

V Anglii stojí kostel, nad jehož portálem bylo dříve možno číst nápis: „We preach Christ crucified“, tzn. „My hlásáme Krista ukřižovaného“. Budova byla kdysi opuštěna a její stěny začal obrůstat břečťan. Brzy zakryl poslední slovo, takže už bylo možno číst pouze: „My hlásáme Krista…“ A ještě o něco později jen: „My hlásáme …“ a nakonec byl celý nápis zarostlý. Dnes je ta budova sesutá a pokrytá zelení.

Tak je to také i s Božím Evangeliem: Není-li v platnosti celé Boží slovo, tedy vše, co Bible učí – potom poselství zaniká.

Když tedy Kristův kříž už pro mě nemá žádný význam, když nerozumím, že každý člověk je hříšník a že byla zapotřebí Ježíšova smírčí smrt, aby byl uspokojen svatý a spravedlivý Bůh, potom hlásám, jak to nazývá apoštol Pavel „jiného Ježíše“, „jiné evangelium“ (2. Korintským 11,4; Galatským 1,6). Potom jsem možná ochoten vidět v Ježíši Kristu nějakého dobrého člověka, avšak s ukřižovaným Kristem si nedokážu poradit. Měl-li být hřích smířen, musel Kristus zemřít – jinak nemohu být zachráněn.

Ukřižovaný Kristus – to je stěžejní bod Evangelia a tím také spasení. Proto o tom v tomto kalendáři stále znovu a znovu hovoříme – protože to je jediná cesta k Bohu. „Slovo kříže je totiž bláznovstvím těm, kteří hynou, ale nám, kteří jsme zachraňováni, je mocí Boží.“ (1. Korintským1,18)