čtvrtek 26. listopad

Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.

Žalm 90,12 (BK)

Zamyšlení nad stárnutím

Stará žena s lehce ohnutými zády stojí před domovními dveřmi, z jejichž veřejí se odlupuje barva. Její vlasy jsou bílé jako sníh a její obličej je zřetelně poznamenán mnoha léty života. V již nepoužívané výloze vedle dveří visí nějaké lístky. Zatímco tu výstavku studuji, objasňuje mi ta stará dáma, že má od nějakých lidí povoleno věšet do jejich výlohy oznámení o prodeji. Tento krátký zážitek mě přivádí k zamyšlení se nad stárnutím. Tématem, kterým se nikdo nezabývá rád, a už vůbec ne ten, kdo se ještě nachází uprostřed života.

Mojžíš, muž, skrze kterého dal Bůh svému izraelskému lidu na hoře Sínaj zákon, vyjadřuje v 90. žalmu myšlenky hodné povšimnutí: „Nauč nás počítati dnů našich!“

Proč je to tak důležité, přemýšlet o dnech našeho života, „počítat“ je?

• Poněvadž ty dny, měsíce a léta tak rychle uplynou
• a protože tento čas nenáleží nám samým, nýbrž našemu Bohu – Stvořiteli.

Každý člověk se jednou bude muset zodpovídat Bohu z toho, co udělal s časem svého života. Trávili jsme naše dny vždy pouze dobrodiním? Sloužili jsme den za dnem Bohu? – Ne, to jsme nečinili. Proto se musíme k Bohu vědomě obrátit a vydat se k Němu. On nás chce skrze Ježíše Krista vést ke skutečně smysluplnému a plnohodnotnému životu. Následujeme-li Krista, všechny bezcenné nebo dokonce špatné činnosti pro nás pak ztratí svou přitažlivost.