středa 11. listopad

Oni však na něho naléhali slovy: „Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se již nachýlil.“ I vstoupil, aby s nimi zůstal.

Lukáš 24,29

Skleslí

Dva skleslí Ježíšovi učedníci se vracejí zpět do své domovské vesnice Emaus ležící nedaleko od Jeruzaléma. Velekněží a vůdci jejich lidu připravili jejich Pánu více než nespravedlivý proces, aby Ho odstranili z cesty. Oni Ho ukřižovali! Nyní se jim rozplynuly všechny naděje na to, že Ježíš jejich národ osvobodí od Římanů a zlepší se poměry v jejich zemi.

Na cestě domů se k nim připojuje nějaký cizinec. Budí dojem, že o událostech v Jeruzalémě nic neví. Potom s Ním však vedou zajímavý rozhovor: o předpovědích proroků, kteří již před mnoha staletími mluvili o utrpení Krista. On jim trpělivě objasňuje všechno, co v písmech Staré smlouvy poukazuje na Mesiáše a Spasitele.

Když ti dva učedníci nakonec docházejí do Emaus, je již večer. Cizinec chce zjevně pokračovat dále, každopádně to tak vypadá. Ti dva učedníci jsou však ohromeni Jeho poučeními, když se teď naučili tak mnohému, že se s Ním ještě nechtějí rozloučit. A tak na Něho naléhají slovy: „Zůstaň s námi!“

Teprve až když ti tři společně jedí, padají jim z očí šupiny: To je Ježíš osobně, který je po několik kilometrů dlouhé cestě doprovází a vymaňuje je z jejich skleslosti. A pokud předtím měli „těžkopádné srdce“, tak nyní se jejich srdce stávají hořícími.

Podobně se může vést také i nám: Jsme zklamaní životem a pak si čteme v Bibli – oddílek za oddílkem. A najednou si všímáme, že vše se nakonec točí jen okolo Ježíše a On sám k nám hovoří. Tu se nám nechce přestat číst.