pátek 30. říjen

Všem těm, kdo jsou v Římě, milovaným Božím, povolaným svatým.

Římanům 1,7

Svatí, poněvadž Bůh je povolal

Možná si myslíte, že svatí jsou jen v nebi. Tam jich je mnoho, ale mnoho jich žije také zde na zemi. Možná se bojíte nazvat sebe sama svatým. Když uznáváte, že jste hříšník a obracíte se k Spasiteli Ježíši Kristu, Bůh vás zachraňuje. Pro Ježíšovu krev vás nazývá čistým a zapečeťuje vás Duchem Svatým. Potom jste křesťanem, patříte Ježíši Kristu, jste „oddělen“, pro Něho posvěcen – patříte k „svatým“.

Slovo svatí je v Novém zákoně poprvé zmíněno při obrácení Saula, pozdějšího Pavla. Po tom co uviděl světlo z nebe, byl slepý. Ananiáš, učedník z Damašku, k němu měl jít a otevřít mu oči. Ananiáš však namítal: „Pane, slyšel jsem o tomto muži od mnohých lidí, kolik zla učinil tvým svatým v Jeruzalémě.“ (Skutky 9,13) Zde Ananiáš nazývá první křesťany svatými.

Poté draví Saula slovy: „Bratře Saule.“ Teď byl pronásledovatel bratrem a patřil k těmto svatým, které doposud pronásledoval. Když Pavel ve svých dopisech později křesťany motivuje nebo napomíná, pak se na ně často obrací jako na svaté. Protože oni – tak jako on sám – jsou „odděleni“ pro Boha, dáni stranou pro Něho.

Možná jste si doposud myslel, že svatí jsou skupina lidí, kteří vedli bezúhonný život. Bible však říká, že nás nečiní svatými naše chování, nýbrž že máme svatě žít, protože svatí jsme. Tedy samo Boží povolání činí lidi svatými!

A proto zde Pavel nazývá věřící v Římě „milovaní Boží“ a „povolaní svatí“. Svatí, poněvadž Bůh je povolal.