čtvrtek 29. říjen

Když jsme tedy byli ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista.

Římanům 5,1

Martin Luther (2) – Odpověď v dopise Pavla křesťanům v Římě

Jak nalezl Martin Luther vytoužený pokoj pro své svědomí? Nechme ho, aby se k tomu vyjádřil sám: „Nedokázal jsem milovat spravedlivého Boha, který potrestá hříšníka, naopak, dokonce jsem Ho nenáviděl. I když jsem jako mnich žil bezúhonně, přece jsem se před Bohem cítil jako hříšník, a mé svědomí mě velmi trápilo.“

Nejen v Dopise Římanům, nýbrž také v Žalmech Luther četl o spasení skrze Boží spravedlnost (Žalm 31,2). Musel ještě získat jistotu, co v Bibli znamená výraz „Boží spravedlnost“. Píše: „Pak se nade mnou Bůh smiloval. Dnem i nocí jsem byl hluboce ponořen v myšlenkách, až jsem si konečně všiml spojení slov: V něm [v evangeliu] se zjevuje Boží spravedlnost z víry k víře, jak je napsáno: „Spravedlivý z víry bude živ.“ (Římanům 1,17)

Tu jsem začal rozumět Boží spravedlnosti jako takové, skrze kterou spravedlivý žije jako skrze Boží dar, totiž z víry. Začal jsem chápat, že toto je smysl: Skrze evangelium se zjevuje Boží spravedlnost, skrze víru nás milosrdný Bůh ospravedlňuje, jak je psáno: ‚Spravedlivý žije z víry.‘ Tu jsem se cítil úplně a docela znovuzrozen.“

„Boží spravedlnost skrze víru Ježíše Krista pro všechny [a na všechny] ty, kdo věří.“ „ … aby ukázal svou spravedlnost v nynějším čase, takže sám je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry Ježíšovy.“ (Římanům 3,22.26)