neděle 27. září

„Ale tito jsou ‚na dobrou zem‘ zaseti: Slyší Slovo, přijímají je a nesou úrodu, jedni třicetinásobnou, jedni šedesátinásobnou a jedni stonásobnou.“

Marek 4,20

Myšlenky k Evangeliu podle Marka

Již po 2000 let je rozséváno semeno Božího slova. Žel mnohé z toho padlo na „cestu“, na „skalnatá místa“ a také mezi „trní“: Mnoho lidí nepřineslo žádné „ovoce“, přestože slyšeli poselství Bible. V čem to spočívá? Nebylo poselství dostatečně jasně formulované? To je možné. Ale hlavní příčina spočívá v srdcích lidí: Člověk nenechává Boží slovo růst. K tomu ho totiž musí „přijmout“, musí mu dát prostor, tak jako je tomu v příkladu „dobré země“.

„Ovoce“ v životě člověka je to, co se líbí Bohu. Přitom nejprve myslíme na obrácení se k Bohu a víru v Ježíše Krista jako na způsob chování, které Bůh u nás lidí chce vidět. Dopis Galatským popisuje „ovoce Ducha“ které sestává z následujících devíti součástí: láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání (kap. 5,22.23). Toto ovoce může růst jen tam, kde Boží slovo vzbudilo nový život. Ale pakliže se to stalo a „je tu všechno nové“ (2. Korintským 5,17) nese rozdílnou úrodu ovoce: třiceti-, šedesáti- nebo stonásobnou.

Každý, kdo Boží slovo slyší nebo čte, se má ptát, jak to vypadá v jeho srdci, aby semeno nepřineslo jen omezené ovoce. Možná je na čase, abychom se zkusili, jak dalece jsme ochotni činit Boží slovo – a nejen ho poslouchat nebo číst.

Jak by bylo krásné, kdyby Bůh mohl skrze náš život obdržet stonásobnou úrodu.