pátek 18. září

A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.

Jan 1,14

Kdo je Bůh? – Věčný Syn, který se stal člověkem

Pán Ježíš je věčný Boží Syn. O Něm je řečeno: „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha.“ (Jan 1,1.2) To „Slovo“ je Osoba, jak nám říká tento verš, totiž Boží Syn. A toto „Slovo“ nemá žádný počátek – ono tady už „na počátku“ bylo. Boží Syn byl tedy vždy; současně je jako Boží Osoba odlišný – to Slovo bylo „u Boha“. Zároveň je dodáno, že Boží Syn byl a je Bůh.

Být Boží „Syn“ pro Něho znamená, že žije s Otcem ve věčném vnitřním vztahu. K tomu může Bible o Něm a pouze o Něm říci: „jedinečný Syn, který je v lůnu Otcově“ (Jan 1,18 dle poznámky) Od věčnosti je Syn Otcem milován: „[Ty] jsi mne miloval před založením světa“ (Jan 17,24). Být „Syn“ tedy neznamená, že Boží Syn stojí pod Bohem Otcem, nýbrž že mezi Osobami Božství je věčný vztah a to stejné důstojnosti. Již židovští vůdcové tehdy poznali, že Ježíš „Boha nazýval svým vlastním otcem, a činil se tak rovným Bohu“ (Jan 5,18).

Boží Syn se stal člověkem. To předpokládá, že již předtím byl. Před dobrými 2000 lety přišel čas, kdy „vyslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy“ (Galatským 4,4). On přišel ze slávy nebes, narodil se jako dítě v Betlémě, a jako Člověk žil mezi lidmi. Apoštol Pavel o Něm píše, že „sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem“ (Filipským 2,7). Ježíš Kristus se narozením stal člověkem a člověkem navěky zůstane – Bůh a člověk v jedné Osobě. Jemu náleží všechna čest!