sobota 5. září

Pozvedám svůj zrak k horám. Odkud mi přijde pomoc? Pomoc mi přijde od Hospodina, který učinil nebesa i zemi.

Žalm 121,1.2

„K tomu mi, Bože, pomáhej!“

Tak končívá formule přísahy německých politiků i úředníků. Tento dovětek je ovšem dobrovolný a může být také vypuštěn. Pronesení této závěrečné věty bylo ale dříve určitou samozřejmostí. Dnes to však mnozí chápou jen jako nějakou možnost. V pluralitní společnosti mnozí politikové již delší dobu nevidí prosbu o Boží pomoc jako nutnost.

Člověk se stal bezbožným – to znamená, že žije bez Boha. Člověk si myslí, že Boží pomoc nepotřebuje, anebo ji nechce a Boha prostě ignoruje.

Pisatel dnešních veršů z Bible udělal jiné zkušenosti: Hluboce pociťoval, že pomoc potřebuje, a žádal o ni na tom správném místě. „Pomoc mi přijde od Hospodina“. Tento adresát není jen tak někdo, nýbrž Pán, „který učinil nebesa i zemi“. S tímto Bohem udržoval osobní vztah víry – a to je skutečně zásadní rozdíl! Neboť: „bez víry však není možné se mu [Bohu] zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají“ (Hebrejům 11,6). Ano, Bůh odplácí těm, kteří Ho hledají a kteří v Něho věří. To platí pro nejnižšího úředníka stejně tak jako pro nejvýše postaveného politika. Bible nám však také vysvětluje, že „Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí“ (Římanům 1,18).

Já jsem každopádně rád a vděčný, že mohu každý den prosit o pomoc Toho, který se stal mým Spasitelem a Pánem. A tak mohu v klidu a směle čelit výzvám života – k tomu mi, Bože, pomáhej!