pondělí 24. srpen

A hned [Juda (Jidáš)] přistoupil k Ježíšovi a řekl: „Buď zdráv, Rabbi,“ a vroucně ho políbil. Ježíš mu řekl: „Příteli, proč jsi přišel?“

Matouš 26,49.50

Můj přítel byl nepřítel

Z bývalé NDR: Dieter má přítele. Společně dělají muziku a společně kritizují režim. Dieter se dostává za kritiku režimu na čtyři roky do vězení. Když je propuštěn na svobodu říká: „Aby ses odtamtud dostal ven, prodáš i svou vlastní matku.“

Léta v zemi plynou, přátelství a důvěra roste, pak přichází rok 1989 a obrat. Dieter krátce na to umírá.

O několik let později jeho přítel nahlédne do jeho složky vedené u Stasi (Ministerstvo státní bezpečnosti v bývalé NDR). Nevěří svým očím, neboť se dočítá, jak ho Dieter vypátral, sledoval a zrazoval. Říká: „Dieter byl skutečně můj přítel. Přitom však psal věci, které by mě mohly přivést přesně tam, kde sám tolik trpěl: do vězení. To mi nejde dohromady. To je nepochopitelné, nevysvětlitelné, nehorázné. To je pro mě na tom to nejděsivější a nemohu to nazvat jinak než ďábelské.“

Lidé trpí, když se s nimi zachází nevděčně nebo nevěrně, když jsou zneužíváni nebo zrazováni. Král David k tomu píše: „Netupí mě nepřítel; to bych snesl. … Ale jsi to ty, člověk jako já, můj přítel, můj důvěrník“ (Žalm 55,13.14 částečně přeloženo).

Dieter byl přítel – a zrádce. Jeho „vzor“ Jidáš byl na cestě s Ježíšem tři roky, prozradil Ho polibkem a inkasoval za to třicet stříbrných. Ale na rozdíl od Dieterova přítele Ježíš Kristus věděl předem, že bude od svého přítele zrazen. A přesto to dovolil. Nechal se spoutat, bít, poplivat, zbičovat a nakonec přibít na kříž. Zemřel, abychom ty i já mohli být zachráněni. Jak nepochopitelná láska!