sobota 8. srpen

Hynoucí vyhledám a zapuzenou přivedu zpět.

Ezechiel 34,16

Již delší dobu hledaní

Na rodinné dovolené ve Švýcarsku jsme vyrazili na nákupy. Najednou jsme si uvědomili, že jedno z našich čtyř dětí chybí. Náš chlapec zůstal se zájmem stát před jednou výlohou a vůbec si nevšiml, že my už jsme šli dále.

Když si náš syn důkladně prohlédl zboží ve výloze, náhle si všiml, že je sám. Přemýšlel, co má dělat, a pak zavolal tam, kde jsme byli ubytováni. Tam mu poradili, aby zůstal na místě, kde nás naposledy viděl. Určitě bychom měli jít stejnou cestou zpět. A přesně tak se to potom stalo: Sotva se náš syn začal rozhlížet, zjistil, že i my jsme se jej vydali hledat a také jsme ho našli.

Podobně se vede všem, kteří hledají živého Boha: Nejprve si uvědomí, že jejich pozornost zaujaly jiné zájmy, takže Boha ztratili z očí. Přitom se ani nemusí jednat o něco hříšného. Už třeba rodina, povolání, sport, koníček atd. nám může zabránit v tom, abychom v našem životě dali Bohu to místo, které Mu právem náleží.

Když si pak tento nedostatek uvědomíme, když se k Bohu obrátíme, když Ho hledáme a z celého srdce se po Něm ptáme, zjišťujeme, že Bůh již delší dobu hledá nás – skrze Svého Syna Ježíše Krista.

„Neboť Syn člověka přišel vyhledat a zachránit, co je ztraceno.“ (Lukáš 19,10)