úterý 28. červenec

Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, co jsme spatřili a čeho se naše ruce dotýkaly ohledně Slova života.

1. Jan. 1,1

Slyšet – vidět – dotýkat se

Apoštol Jan začíná svůj dopis tím, že se ohlíží na dobu, kdy Pán Ježíš žil zde na zemi. A potvrzuje nám: Ne, nebyla to žádná iluze – my jsme Ho slyšeli a viděli, my jsme Ho osobně zažili.

My jsme Ho slyšeli – zaznamenali jsme, že byl jiný než všichni ostatní lidé. Zástupy „byli ohromeni nad jeho učením, protože jeho slovo bylo pronášeno v pravomoci“, a služebníci chrámu, kteří byli vysláni, aby Ho přivedli, shledali že „Nikdo nikdy takto nemluvil, jako mluví tento člověk.“ Také obyvatelé Samaří Ježíšovi naslouchali a potom řekli: „Sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je skutečně Zachránce světa, Kristus.“ (Lukáš 4,32; Jan 7,46; 4,42)

My jsme Ho viděli – nejen letmým pohledem, ne, my jsme tomu věnovali čas. V Kafarnaum dokázal, že má na zemi pravomoc odpouštět hříchy, a lidé s úžasem říkali: „Dnes jsme uviděli neobyčejné věci.“ A v Samaří jedna žena řekla lidem města: „Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala.“ (Lukáš 5,26; Jan 4,29).

My jsme se Ho dotýkali, osobně Ho zažili. Byli jsme přitom, když se jedna žena dotkla třásní jeho šatu a byla okamžitě uzdravena. A jak slyšela odvahu vzbuzující slova: „Tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji.“ (Lukáš 8,48).

Ano, tento muž, Ježíš Kristus, byl jedinečný! A stejně tak jako laskavě vztahoval ruku ke každému na Své cestě na zemi a měl pro něho slova útěchy – tak se obrací také dnes na nás, zve nás, volá nás, abychom Ho následovali.