sobota 25. červenec

Tu řekl Hospodin Jákobovi: Navrať se do země svých otců a do svého příbuzenstva; já budu s tebou.

Genesis 31,3 (dle poznámky)

Jákob (2) – Bůh a …

Jákob prožil 20 let v exilu, u příbuzných jeho rodičů ve vzdáleném Cháranu. Bůh mu nyní dává úkol vrátit se zpět do Kenaanu, do země, kterou Bůh zaslíbil jeho rodině. Zpět na oči jeho rozhněvanému bratru, který mu jde naproti s houfem svých bojovníků. Situace je ožehavá. Jákob této noci bilancuje.

„Bože mého otce Abrahama a Bože mého otce Izáka, Hospodine, …nejsem hoden všeho milosrdenství a veškeré věrnosti, jež jsi svému otroku prokázal. Vždyť s holí jsem přešel tento Jordán a teď mám dva tábory. Vysvoboď mě prosím z ruky mého bratra, z ruky Ezaua … Vždyť ty jsi řekl: Určitě ti prokáži dobro a učiním tvé potomstvo jako mořský písek, který pro množství nemůže být spočítán,“ modlil se Jákob (Genesis 32,10-13). Jákob, ten podvodník, který chtěl mít dříve svůj úděl vždy jen ve své režii a který si svůj život zbytečně sám zkomplikoval – tento Jákob mezitím dělá celkem mnoho správných věcí:

• Řídí se Božími pokyny.
• Stává se na cestě poslušným.
• Upamatovává se na Boží zaslíbení.
• Upamatovává Boha na Jeho zaslíbení.

Potom však Jákob přece jen ještě dodatečně činí vlastní opatření. Z opatrnosti dělí svůj tábor na dva – aby alespoň druhý unikl bratrovu útoku, kdyby první tábor byl Ezauem pobit. Avšak Bůh má trpělivost s Jákobem a jeho vratkou, ještě kolísavou důvěrou. Jákob této noci prožívá setkání s Bohem, aby poté svůj život skutečně vložil do Božích rukou (viz Genesis 32,23-33).

(závěr v pondělí)