úterý 21. červenec

Hospodin bude s vámi, když budete s ním. Jestliže ho budete hledat, dá se vám nalézt, ale jestliže ho opustíte, opustí vás.

2. Letopisů 15,2

Opustil nás Bůh?

Jedna studentka z Hamburku slyšela dobré poselství o Ježíši Kristu. Jasně cítila, jak ji Bůh vyzývá k obrácení. Ona však chtěla jít svou vlastní cestou, vést si svůj život podle sebe. A to také činila … až do velkého náletu na Hamburk v červenci 1943, kdy se město proměnilo v trosky, a ulice zachvátily děsivé plameny.

Té ženě se podařilo společně se svými rodiči ještě včas z města utéct. Jako mnoho jiných nalezla útočiště ve vesnickém kostele nedaleko města. Ti lidé tenkrát přišli o všechno, co vlastnili.

Farář šel od skupinky ke skupince a všem naříkajícím, bědujícím a zoufalým věnoval svůj chápavý sluch. Nakonec si vzal slovo: „Milí přátelé, když jsem procházel mezi vámi, slyšel jsem ve vašem nářku, kterému dobře rozumím, také větu, ke které musím něco říci. Jeden z vás řekl: ‚Bůh nás opustil.‘ To není pravda: ‚Boha jsme opustili my!‘“

Když studentka později vyprávěla tento zážitek, připojila k tomu: „Nevím, co farář ještě řekl, ale Bůh mě povolal ještě jednou – a já jsem na Jeho volání odpověděla a nikdy jsem Ho už neopustila.“

Dnes zásah Jeho slova ty ucítil jsi zjevně. / S plnou rozhodností jej teď musíš uchopit.

Rozluč se s minulostí, když klopýtal jsi ve tmě, / rci Bohu: Nadále jen s Tebou chci teď jít!

A ortel smrti, který dřív patřil tobě, / ruka dobrého Boha Otce teď může odstranit.