neděle 19. červenec

Přišli do domu a opět se shromáždil zástup, takže [Ježíš a jeho učedníci] nemohli ani chleba pojíst. Když to uslyšeli jeho příbuzní, vyšli, aby se ho zmocnili, neboť říkali: „Pomátl se.“

Marek 3,20.21

Myšlenky k Evangeliu podle Marka

Poté co si Ježíš na hoře vyvolil dvanáct učedníků za své průvodce a apoštoly, navrací se k lidským sídlům a zastavuje se v jednom domě. A ihned se opět shromažďují zástupy. Přitažlivá síla, která z Něho vychází, je neodolatelná. Zjevně přichází tak mnoho těch, kteří potřebují pomoc, že Pánu ani jeho učedníkům už nezůstává ani čas, aby pojedli. Později to učedníci zažijí ještě častokrát: Ten kdo je ve službě Pánu, musí být připraven vzdát se pohodlí života a občas dokonce odložit i základní potřeby.

Ještě něčemu se zde učedníci učí: Při následování Pána Ježíše a zvláště v Jeho službě dochází k nepochopením a odporům. Od těch, kteří Mu stojí tělesně nejblíže, je zcela nepoznán. Zlobí se snad jeho příbuzní, protože je Ježíš středem všeho zájmu a oni stojí v pozadí? Pak by je poháněla závist. Nebo se jeho příbuzní za Něho stydí, protože se zdánlivě chová jako smyslu zbavený? To by byla pýcha. Nebo přicházejí v dobrém úmyslu a chtějí Ho ochránit před trestním stíháním ze strany židovských vůdců? To by byla nevěra. Každopádně Ježíšovi příbuzní nedokážou pochopit Jeho nepřetržité nasazení pro druhé a cítí se zodpovědní Ho přibrzdit. Od Ježíšových tělesných bratrů však nic jiného nelze očekávat: V této chvíli v Ježíše ještě nevěří (viz Jan 7,5).

Jak muselo nechápavé jednání příbuzných Pána Ježíše vnitřně zraňovat! Bůh o Něm později nechává říci: „Tento nic zlého neudělal“ (Lukáš 23,41).