pátek 10. červenec

Přemýšlím o dávných dnech, o předvěkých letech. V noci vzpomínám, jak jsem na struny hrával, přemýšlím v srdci a v duchu si kladu otázku: Což mě Panovník zavrhl navěky? Nikdy již neprojeví své zalíbení? Což jeho milosrdenství nadobro skončilo? …Což Bůh zapomněl na smilování? … Řekl jsem tedy: Jsem nemocen. Chci si připomínat léta pravice Nejvyššího …, vzpomínám na tvé divy v dávnověku. Rozjímám o všech tvých skutcích a přemýšlím o tvých činech. Bože, tvá cesta je svatá.

Z Žalmu 77,6–14 (částečně přeloženo)

Užitečné ohlédnutí (2)

Je dobré tu a tam se ohlédnout do minulosti. Tento pohled má zavést naše myšlenky k Boží dobrotě, moudrosti a všemohoucnosti. Žel se nám to však vždy nepodaří. Někdy se podobáme Asafovi, který v Žalmu 77 vypráví o svých zkušenostech. Jak velmi je skleslý. Jeho problémy neustávají, a on už neví, co si má počít. A přitom se dopouští velké chyby: Myslí jen na to, že dříve „v dávných dnech“ se mu vedlo mnohem lépe. Tehdy mohl radostně muzicírovat, ale nyní je to vše pryč. Jeho myšlenky se točí v kruhu. „Je ta mizérie snad moje vina?“ Celou noc se zmítá v posteli, aniž by usnul. Začíná pochybovat o Boží dobrotě. Bože – kde jsi?

Znáte to také? Jak se z této spirály dostat ven? Tu pomůže jen jedno. To se musel Asaf také naučit: Je potřeba změnit úhel pohledu – pryč od sebe samého a vzhlížet směrem k Bohu! „Ty jsi Bůh, který koná divy.“ (v. 15) To nacházíme potvrzené v celé Bibli. A i když mnohému v našem životě nerozumíme, přece můžeme Bohu důvěřovat, že činí vše dobře. – Když však zjistíme, že si za své problémy můžeme sami, nemáme ztrácet čas a ihned máme Bohu vyznat naše hříchy. On odpustí a uzdraví!