sobota 4. červenec

I ten, kdo nemá peníze. Pojďte, kupujte a jezte, pojďte, kupujte bez peněz a bez úhrady.

Izajáš 55,1

„Proč si tedy nevezmete?“

Jedna žena si obšírně stěžovala nějakému kazateli, že se už tolikrát modlila za to, aby jí byly odpuštěny hříchy a její duše zachráněna, ale nebyla prý vyslyšena. Kazatel si všiml, že odpuštění hříchů bylo pro ni skutečně naléhavou záležitostí. Proto se jí zeptal: „Nespočívá to snad v tom, že sice prosíte, ale potom to nepřijmete?“ – „Ne, ne, tím to není“, byla odpověď té ženy. Potom pozvala toho kazatele na kávu.

Stůl byl bohatě prostřen a děkovná modlitba za pokrm již byla pronesena. Ale ačkoli hostitelka kazatele opakovaně vyzývala, aby se obsloužil, ničeho se nedotkl. Místo toho si nakonec povzdechl: „Já mám takový hlad!“ – „Tak se konečně pusťte do jídla!“, povzbuzovala ho ta žena. On se jen rozhlížel po pokoji, dále vyčkával a potom znovu řekl: „Já mám takový hlad!“

Žena trochu nevlídně řekla: „Když jste hladový, pak je to jen vaše vina – proč si nevezmete?“ – Kazatel dále jen seděl, až naposled potřetí zanaříkal: „Já mám takový hlad!“

Teď už byla trpělivost hostitelky u konce, s rudou tváří se zeptala, zda ji chce urazit. Kazatel přátelsky odvětil: „A vy? – Chcete urazit Boha? Vy to totiž děláte přesně tak! Stále znovu prosíte Boha o odpuštění a pokoj, ale Jeho dar nepřijímáte!“

Nyní se té ženě rozjasnilo a poučila se, že Ježíšovu smírčí smrt a Boží příslib spasení si má přivlastnit vírou a Jemu děkovat. Tak přijala jistotu spasení.