úterý 23. červen

V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh na svět poslal svého Syna, toho jediného, abychom skrze něho měli život.

1. Jan. 4,9

Monotónní kázání (1)

Americký kazatel Dwight L. Moody (1837–1899) poznal v Evropě Henryho Moorhouseho, někdejšího kapesního zloděje. Moorhouse provedl ve svém životě obrat a nyní sám kázal dobré poselství o Ježíši Kristu. Když Moorhouse přijel v roce 1868 do Ameriky, aby vyhledal Moodyho, musel tento právě na pár dní odcestovat. Moorhouse se nabídl, že bude kázat místo něho, protože však působil málo vznešeně, Moody pochyboval, bude-li dobrým kazatelem. Bylo však rozhodnuto udělat s Moorhousem alespoň jeden pokus.

Moorhouse uvedl na začátek svého prvního kázání v Chicagu verš z Bible: „Neboť tak Bůh miluje svět, že dal [svého] jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3,16)

Po kázání odpovědní rozmýšleli, jak by si měli dále počínat, neboť Moorhouse mluvil docela jinak než kazatelé, které znali. Přesto ho nechali kázat také následujícího večera. K překvapení posluchačů se také druhé kázání opět opíralo o ten stejný biblický verš Jan 3,16.

Když se Moody následujícho dne vrátil zpět, doptával se své manželky Emmy na Moorhouseho. „Lidem se velmi líbil. … Ale káže tak trochu jinak než ty. Těm nejhorším hříšníkům říká, že Bůh je miluje!“ Moodyho úsudek byl jasný. „On se mýlí“, řekl krátce. Jeho manželka však poznamenala: „Myslím, že s ním budeš souhlasit, když ho uslyšíš. Protože, on vše co říká, podpírá Biblí.“

(závěr zítra)