pátek 12. červen

Kdo rozpozná pochybení? Zbav mě těch skrytých a zdržuj svého otroka i od těch troufalých [hříchů], aby mě neopanovaly.

Žalm 19,13.14

Čestné sebehodnocení?

Asi vypadám důvěryhodně, když žena, která se posadila ve vlaku naproti mně, mi vypráví ze svého života, vlastně o důvodu své cesty.

Jede za svou dcerou a chce se jí konečně k něčemu přiznat. Původně pochází z P. a tam, jak mě několikrát ujišťuje, je člověk v klidu sám se sebou. Pak vypráví o své dceři, když byla ještě malá. A také o kanárkovi, kterého jako matka nemohla vůbec vystát, a jak jednoho dne, když byla její dcera ve škole, nechala otevřené dveře na terasu. Ten ptáček však nechtěl uletět, nýbrž stále znovu vlétal zpět do obývacího pokoje. Pak vzala tenisovou raketu a jen krátce s ní máchla směrem k němu. Najednou však ležel ptáček mrtvý na podlaze. Její dcera se nedala potěšit. Kanárek byl pochován na zahradě, dokonce dostal malý náhrobní kámen.

Žena domluvila. Teď se opírá a říká: „Moje dcera mě vyzvedne hned na nádraží. Budeme spolu samy. Teď jí to konečně řeknu. Můj život je uspořádaný, já nemám co skrývat, víte, pocházím z P. a tam je člověk v klidu sám se sebou.“

Možná jste také sami se sebou a svým životem v klidu. Rozhodující však je, zda máte pokoj také s Bohem, zda s Ním máte vše vyjasněno. Král David si kdysi uvědomoval, že v jeho životě byly mnohé hříchy „pochybení“, když jednal podle své vlastní vůle a tak se provinil proti Božím přikázáním. Některých z nich se dopustil nevědomě („skrytá pochybení“), jiných naopak vědomě a dokonce záměrně („troufalá pochybení“). Jak čestný byl David vůči sobě samému a také vůči Bohu!