pátek 5. červen

Bůh však projevuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.

Římanům 5,8

Bůh mě miluje takovou, jaká jsem

Od doby, co si pamatuji, jsem hluboce toužila po bezpodmínečné lásce, která mě přijímá takovou, jaká jsem. Bylo mi však stále říkáno, že člověk musí o vše v životě bojovat a musí pracovat.

Měla jsem láskyplné rodiče. Přesto jsem se domnívala, že jejich náklonnost bych si měla získávat dobrými výkony. Později jsem veškerý svůj um vložila do toho, abych si získala srdce jednoho sympatického muže. Vzali jsme se, naše manželství však neprobíhalo tak, jak jsem si přála – až se nakonec rozpadlo. Stala jsem se anorektičkou. Ten chorobný zvyk mě přivedl až na pokraj smrti. Tu jsem volala k Bohu: „Jestliže jsi, tak mi pomoz! Naprosto jsem selhala. Já už nemohu dál!“

Krátce na to jsem se skutečně dostala z anorexie. Bůh mi prokázal Svou lásku – ačkoliv jsem pro to nedokázala učinit vůbec nic. Cítila jsem však, že mezi mnou a mým Stvořitelem cosi stálo. Znovu jsem prosila: „Prosím pomoz mi poznat, co to je.“

Když mě přátelé pozvali do biblického kroužku, šla jsem. Tam jsem si uvědomila, co mě oddělovalo od Boha: byly to mé hříchy. Poznala jsem ale také Boží bezpodmínečnou lásku: On sám pro mě vydal Svého Syna na smrt, abych mohla být osvobozena od své viny. S hlubokou vděčností jsem otevřela své srdce Boží lásce a uvěřila, že Ježíš Kristus vzal na sebe trest za mé hříchy.

Cesta k milujícímu Božímu srdci, na kterou tato žena vkročila, je dnes otevřená také vám!