středa 13. květen

Ale on byl proboden za naše přestoupení, zdeptán za naše provinění, na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni.

Izajáš 53,5

Likvidace odpadu

Sobota ráno. Před sběrným dvorem se tlačí řada aut. „To je zase nával,“ stěžuje si Petr svému synovi sedícímu na sedadle spolujezdce. „Teď je to už čtvrt hodiny, co tu stojíme ve frontě!“

V dalším autě říká Sára své matce: „Podívej se tam! Ten starý pán přiváží jen jeden kbelík odpadu!“ – „Možná sesbíral obzvlášť nebezpečný odpad a chce ho tu odevzdat“, odpovídá matka.

Franta má zase kufr plný dřeva ze stavby. Když konečně přijde na řadu, tak mu pracovník skládky říká, že kontejner je plný a že si musí ten odpad vzít zase zpět a složit si ho doma …

Každý má nějaký odpad. Z domácnosti nebo ze zahrady. Některé odpadky je možno vyhodit do popelnic, některé však musí být likvidovány odděleně. Avšak ten nejhorší „odpad“ vězí v našich srdcích. Co vše s sebou vláčíme? Lži, zlé myšlenky, závist, nenávist a pomlouvání. Jak mnoho hříšných skutků nás zatěžuje? A jak mnoho špatností načerpáme skrze své oči do našich srdcí každý den? Co děláme s tímto „odpadem“? Kam s tím?

Přinesme to k Ježíši Kristu, Božímu Synu. On již za tu „likvidaci“ zaplatil – a to dobrovolně svým vlastním životem! Všechny naše viny z hříchu smíme bezplatně a bez nějakého čekání složit u Boha – a bez toho, že by nás s tím poslal zpět domů. On je nám k dispozici všude a vždy!

Správně třídit odpad je důležité. Avšak přinést naše hříchy na to správné místo, to je mnohem důležitější! Bůh nám chce odpustit a darovat nám očištěné svědomí.