čtvrtek 7. květen

Nebuďte jako vaši otcové! Když je dřívější proroci volali slovy: Toto praví Hospodin zástupů: Odvraťte se od svých zlých cest a od svých zlých činů, neposlouchali a nevěnovali mi pozornost, je Hospodinův výrok.

Zacharjáš 1,4

Nedělejme znovu tu samou chybu!

V roce 1898 vyšel román Vrak Titanu (Marnost). Stejnojmenný oceánský parník v tomto příběhu je svými 244 metry délky největší lodí své doby a má se za nepotopitelnou. S 3000 pasažéry opouští New York a pluje do Evropy. Na své cestě Atlantikem naráží do ledovce a potápí se. Přežije jen 13 lidí.

V roce 1912 byl do provozu uveden Titanik. Je dlouhý 269 metrů a dokáže přepravit 3000 pasažérů. Je největší lodí své doby a je považován za nepotopitelný. Na své panenské plavbě z anglického Southamptonu do New Yorku v USA vráží do ledovce a potápí se. Zachráněno je pouze 712 lidí.

Mimo to tu je ještě další, smutná shoda: V románu bylo na Titanu příliš málo záchranných člunů – stejně tak jako o 14 let později na Titaniku. To, co si spisovatel, jeden z nejlepších vypravěčů námořních příběhů, tehdy vymyslel, se ve skutečnosti opakovalo: postaví se loď, největší svého času – naplánuje se však příliš málo záchranných člunů. Možná z úsporných důvodů, možná z pyšné nedbalosti.

V protikladu k románu Vrak Titanu však Bible není žádným dílem fantazie, ne, její autor a původce je Bůh (2. Petr. 1,21). On nám v ní píše, že všichni lidé jsou ztraceni, ale také to, že mohou být zachráněni v „záchranném člunu“ – Jeho Synu Ježíši Kristu. A v protikladu k románu i historii je místo pro všechny lidi, všichni mohou být zachráněni. Avšak musí do „záchranného člunu“ nastoupit – jinak záchrana není možná.