pondělí 27. duben

On mu [Ježíši] řekl: „Učiteli, toto všechno zachovávám od svého mládí.“ Ježíš na něho pohlédl, zamiloval si ho a řekl mu: „Jedno ti chybí.“

Marek 10,20.21

Jedno ti chybí

Jednou přišel lásky hodný mladý muž k Ježíši Kristu s otázkou: „Co mám učinit, abych získal věčný život?“ (v. 17) Když ho Ježíš upomenul na Boží přikázání, byla jeho odpověď: „Toto všechno zachovávám od svého mládí.“ To však nestačilo. Pán pohleděl hlouběji a řekl: „Jedno ti chybí“. Co to jen mohlo být? Pán ho vyzval, aby celé své jmění prodal, a dal chudým; potom by měl poklad v nebi. A potom ještě řekl: „…pak přijď a následuj mne!“

S tímto ten mladý muž zjevně nepočítal. Smutný odešel pryč, protože byl velmi bohatý. Žádal od něj Ježíš příliš mnoho? Nikoli! Tento muž, který byl doposud považován za bezúhonného, se zjevně cítil odhalený. V jeho nejhlubším nitru bylo něco, co se Bohu nelíbilo. Problémem nebylo bohatství samotné, nýbrž to, že jeho srdce na něm lpělo. Skrze to, na co se ptal a co říkal, je dále nápadné,

• že ač Ježíše Krista považoval za „dobrého učitele“, tak Ho ale neuznal za Božího Syna a Zachránce světa.
• že se považoval za lepšího, než ve skutečnosti byl. Neboť v konečném důsledku miloval svůj majetek více než Boha a bližní.
• že se domníval, že může učinit něco pro to, aby si nebe zasloužil. Bible však jasně říká: „že člověk není ospravedlňován ze skutků Zákona, nýbrž skrze víru v Ježíše Krista“ (Galatským 2,16).
• že pozemské bohatství může mít pro srdce člověka tak přitažlivou sílu, že mu dá přednost před nebeskými poklady a slavnou budoucností u Boha. Jaká škoda a jaké bláznovství!